ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.199.2015:41
sp. zn. Nao 199/2015 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému:
Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené
žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 136/2014,
takto:
Návrh se odm ít á .
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) se žalobce
domáhal zrušení usnesení krajského soudu ze dne 29. 7. 2014, čj. 16 Nc 418/2014 – 34.
V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím krajského soudu dne
23. 6. 2015 žalobce uplatnil námitku podjatosti podle ustanovení §8 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), vůči soudcům krajského soudu
JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph. D., a Mgr. Petru Šebkovi.
[2] Podjatost těchto soudců má spočívat v tom, že výše uvedení soudci rozhodují dle žalobce
úmyslně či neúmyslně v rozporu s Ústavou ČR, zákony ČR a dobrými mravy.
[3] Žalobce vznesl námitku podjatosti v řízení vedeném u krajského soudu
pod sp. zn. 62 A 136/2014. Nejvyšší správní soud zjistil, že toto řízení bylo ukončeno
vydáním usnesení ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 136/2014 – 28, kterým byla žaloba odmítnuta.
Usnesení nabylo právní moci dne 8. 6. 2015.
[4] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5
téhož ustanovení [ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud,
a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[5] Rozhodování o vyloučení soudce se realizuje v rámci relativně samostatného řízení
(i když procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze na základě dispoziční zásady
zahájit výlučně na návrh, tedy námitkou podjatosti uplatněnou v souladu s ustanoveními §37
odst. 2 a §8 odst. 5 s. ř. s. Řízení o námitce podjatosti se ukončuje usnesením s meritorním
výrokem, v případě zpětvzetí námitky se použije §47 písm. a) s. ř. s., podle něhož se řízení
zastaví. V tomto řízení se aplikuje i ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., na jehož základě
nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže otázce
již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
a nelze proto v řízení pokračovat.
[6] Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 – 7
(dostupném na www.nssoud.cz), konstatoval, že „[j]ednou z podmínek, za níž může soud
rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s. je existence
takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto.
Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce,
toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost;
v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační
stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.“
[7] Řízení o žalobě bylo před krajským soudem pravomocně skončeno vydáním usnesení
krajského soudu ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 136/2014 – 28. Je-li řízení ve věci žalobce
již pravomocně skončeno, znamená to pro řízení o námitce podjatosti vedené před Nejvyšším
správním soudem neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Námitku podjatosti soudců
Krajského soudu v Brně JUDr. Davida Rause, Ph.D., Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph. D.,
a Mgr. Petra Šebka proto Nejvyšší správní soud odmítl podle ustanovení §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s.
[8] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že námitka podjatosti proti jmenovaným
soudcům byla obsažena i v kasační stížnosti žalobce proti usnesení krajského soudu
ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 136/2014 – 28. Řízení o této kasační stížnosti je vedeno
pod sp. zn. 1 As 144/2015. Zdejší soud se proto otázkou podjatosti bude zabývat při přezkumu
tohoto rozhodnutí krajského soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. července 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu