ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.20.2010:74
sp. zn. Nao 20/2010 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupeného JUDr. Petrem Jaškem, advokátem, se sídlem Hlavní tř. 7, Šumperk, proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem Jeremenkova
40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2005, č. j. KUOK/24241/05/OSV -
DS/7025/SD - 161, v řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě, vznesené
v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 24/2005,
takto:
Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě ne jsou vyloučeni z projednávání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 24/2005.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 24. 8. 2005 se žalobce domáhal
zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím zamítl odvolání stěžovatele
proti rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu ze dne 28. 6. 2005, č. j. Soc/552/4512/2005/Dv,
jímž nebyla stěžovateli přiznána dávka sociální péče.
Žalobce v žalobním řízení vznesl (téměř nečitelný přípis žalobce ze dne 29. 9. 2009)
námitku podjatosti proti všem soudcům Krajského soudu v Ostravě, zejména
proti JUDr. Bohuslavě Drahošové, jíž byla věc vedená pod sp. zn. 38 Cad 24/2005 přidělena
k vyřízení. Námitku podjatosti žalobce uplatnil s největší pravděpodobností v reakci na výzvu
soudu ze dne 16. 9. 2009, č. j. 38 Cad 24/2005 - 57, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím
věci bez jednání ve smyslu §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
jen „s. ř. s.“). Žalobce vznesenou námitku odůvodnil mj. tím, že JUDr. Drahošová (str. 6 podání
dole) „je osoba zastoupená opatrovníkem [... nečitelné]. Veškeré právní úkony jsou neplatné. Na PČR
v Ostravě proti Drahošové vedeno trestní stíhání, kde jí hrozí doživotní trest a zabavení majetku.“ (str. 7 - 8)
„[...] na mojí osobu opakovaně zaútočila za použití přepadových komand PČR, za použití žalovaných
na KS Ostrava, za použití zásahové jednotky PČR ze Šumperka o síle 25 až 30 mužů, vyzbrojených samopaly,
granáty, kulomety, v neprůstřelných vestách“ Na str. 9 dole a str. 10 pak žalobce uvádí: „Bohuslava
Drahošová už v této mé věci na KS Ostrava NEVEŘEJNÝM ROZSUDKEM UŽ ROZHODLA, byla
podána kasační stížnost. Bohuslava Drahošová a všichni soudci KS Ostrava jsou dle s. ř. s. §8/1, 2
VYLOUČENI!!!“
Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv žalobce výslovně uvedl, že vyloučeni jsou
též všichni soudci Krajského soudu v Ostravě, svou námitku v tomto směru nijak neodůvodnil.
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. námitka „musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována.“ Tyto požadavky splňuje pouze námitka směřující vůči JUDr. Drahošové,
které ostatně byla věc přidělena k vyřízení; námitkou směřující proti (blíže neurčeným) soudcům
krajského soudu se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat, neboť nebyla uplatněna požadovaným
způsobem.
O námitce podjatosti vznesené vůči soudci přísluší rozhodovat Nejvyššímu správnímu
soudu (§8 odst. 5 s. ř. s.), a to po vyjádření námitkou dotčeného soudce.
JUDr. Drahošová ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2010 uvedla, že se ve věci necítí být
vyloučenou z projednání a rozhodnutí ve věci, neboť nemá žádný vztah k věci a k účastníkům
řízení.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení soudce.
Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl
již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik
objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům,
že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.
Z vyjádření námitkou dotčené soudkyně je zřejmé, že posléze zmíněný důvod podjatosti
(vztah k účastníkům řízení nebo k předmětu sporu) není v posuzované věci dán. Žalobce
tento důvod netvrdil a dotčená soudkyně takové nařčení odmítla. Nejvyšší správní soud
tedy neshledal, že by soudkyně JUDr. Drahošová byla vyloučena z projednání a rozhodování
ve věci, protože by měla nějaký vztah k účastníkům řízení či zájem na výsledku rozhodování.
Nejvyšší správní soud se tedy soustředil na druhý z uvedených důvodů způsobujících
podjatost soudce - podíl na předchozím řízení a rozhodování ve věci. Výše citované ust. §8
odst. 1 s. ř. s. za důvod podjatosti označuje i podíl na rozhodování věci v předchozím soudním
řízení. V posuzované věci je tedy třeba odpovědět na otázku, co se rozumí „předchozím soudním
řízením“. Smyslem této právní úpravy je především rozvinutí principu instanční oddělenosti
řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní
soustavy a tím i práva na spravedlivý proces. Nejvyšší správní soud se touto otázkou
již ve své předchozí rozhodovací činnosti zabýval a dospěl k následujícímu závěru: „’Předchozí
soudní řízení‘ je přitom třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce
účastníkem), nýbrž instančně: vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení
u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu“ (k tomu srov. usnesení
NSS z 22. 9. 2004, č. j. Nao 17/2004 - 43, dostupné na www.nssoud.cz). Je tedy zřejmé,
že o takový případ se v posuzované věci nejedná a námitka podjatosti soudkyně krajského soudu
není důvodná.
Ust. §8 odst. 1 s. ř. s. ještě upřesňuje, že důvodem k vyloučení soudce však nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech; avšak námitky spadající pod tuto definici žalobce
uplatňuje.
Soudkyně JUDr. Drahošová sice ve věci sp. zn. 38 Cad 24/2005 vedené u Krajského
soudu v Ostravě již rozhodovala, neboť rozhodla např. o žádosti stěžovatele na ustanovení
zástupce z řad advokátů (usnesení z 15. 1. 2009, č. j. 38 Cad 24/2005 - 33); toto usnesení vydala
bez nařízení ústního jednání. Takový postup je však zcela v souladu se soudním řádem správním;
soud rozhoduje v nařízeném ústním jednání pouze ve věci samé (§49 odst. 1 s. ř. s.),
tedy nikoliv o otázkách procesního charakteru, mezi něž ustanovení zástupce účastníku patří.
Též výzva soudu (ze dne 16. 9. 2009, č. j. 38 Cad 24/2005 - 57), na níž žalobce reagoval
vznesením námitky podjatosti, zda žalobce souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání,
je zcela v souladu s procesním předpisem (§51 odst. 1 s. ř. s.). Námitky týkající se postupu
soudkyně JUDr. Drahošové v projednávané věci, jak shora uvedeno, nemohou být způsobilým
důvodem podjatosti s ohledem na §8 odst. 1 s. ř. s., poslední věta.
Ze stejného ustanovení plyne, že ani námitky týkající se postupu uvedené soudkyně
v jiných věcem žalobce vedených u Krajského soudu v Ostravě, nejsou důvodem pro vyloučení
JUDr. Drahošové z projednávání věci. Žalobce neoznačil žádné konkrétní řízení,
na němž se měla JUDr. Drahošová podílet a účast v něm by ji měla vylučovat z rozhodování ve
věci sp. zn. 38 Cad 24/2005. Nejvyšší správní soud pouze podotýká, že při množství sporů,
které žalobce u Krajského soudu v Ostravě vedl a vede, je nevyhnutelné, že konkrétním soudcům
budou žalobcovi věci přidělovány opakovaně.
Pokud jde o tvrzené zastoupení JUDr. Drahošové opatrovníkem (patrně z důvodu
omezení způsobilosti k právním úkonům - pozn. NSS), jedná se opět o poněkud nekonkrétní
námitku. Plná způsobilost k právním úkonům je jedním z předpokladů pro výkon funkce soudce
(§60 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích) a ztráta způsobilosti k právním
úkonům vede k automatickému zániku funkce soudce (§94 písm. f/ cit. zákona). Nejvyššímu
správnímu soudu není známo, že by soudkyni JUDr. Drahošové její funkce zanikla.
Tvrzené napadení žalobce soudkyní krajského soudu JUDr. Drahošovou
(ač prostřednictvím „použití přepadových komand PČR, za použití žalovaných na KS Ostrava, za použití
zásahové jednotky PČR ze Šumperka o síle 25 až 30 mužů, vyzbrojených samopaly, granáty, kulomety,
v neprůstřelných vestách“) též nezakládá důvod k vyloučení jmenované z rozhodování věci. Nejvyšší
správní soud je toho názoru, že soudkyně krajského soudu jakožto představitelka moci soudní,
nedisponuje takovou pravomocí, aby mohla nařídit uvedený zásah vůči žalobci. Soudní řád
správní svěřuje soudcům k případnému užití pouze daleko mírnější donucovací prostředky
(zejména pořádkovou pokutu - §44 s. ř. s.) než jsou ozbrojená komanda; ze soudního spisu není
zřejmé, že by JUDr. Drahošová byť jen poučila žalobce o možnosti uložení pořádkové pokuty.
Nejvyšší správní soud proto ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru,
že jak soudkyně JUDr. Drahošová tak „ostatní soudci Krajského soudu v Ostravě“
nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci vedené u tamního soudu
pod sp. zn. 38 Cad 24/2005.
O nákladech řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě rozhodne
krajský soud v rozhodnutí ve věci samé (§61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné
V Brně dne 13. května 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu