ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.38.2010:47
sp. zn. Nao 38/2010 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: A. H., proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245,
Hradec Králové, v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn.
30 Ca 121/2009, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, Mgr. Helena Konečná
a JUDr. Pavel Kumprecht nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Ca 121/2009.
Odůvodnění:
Žalobkyně v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu
Královéhradeckého kraje ze dne 4. 6. 2009, č. j. 8587/RR/2009 - 3, jímž bylo zamítnuto její
odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jičín, oddělení památkové péče ze dne
3. 4. 2009, č. j. MuJc/2008/4797/SPP/Mez/46, požádala o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 3. 2010,
č. j. 30 Ca 121/2009 – 32, byla žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
zamítnuta.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost,
v níž uvedla, že v jeho odůvodnění jsou hrubě a účelově zkresleny i ty nejzákladnější rozhodné
skutečnosti (důkaz nechť je proveden úplným obsahem listin spisu s výhradou návrhu dalších
důkazů), čímž je opět potvrzena důvodnost ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů (resp. rozhodujícího předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche),
ale i důvodnost opakovaně vznášených námitek podjatosti soudců zdejšího soudu a jejich
vyloučení z projednávání a rozhodnutí „vedených věcí mých (i mých blízkých)“, neboť
se zřetelem na jejich poměr k věci a zejména (zjevně nepřátelský - neboť ničím jiným nelze
vysvětlit bezmeznou libovůli a systematické zcela flagrantní nerespektování právního
i skutkového stavu) k účastníkům a jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Tím je podle stěžovatelky znevážena i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému
plnění povinností a k úctě k právům jiných osob, neboť je nesporné, že stěžovatelka soudu řádně
prokázala splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků i ustanovení zástupce, a proto
znovu důvodně namítá podjatost všech soudců zdejšího soudu, tedy i JUDr. Jana Rutsche
v tomto řízení, s návrhem na jejich důvodné vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejen této
věci, neboť se zřetelem na jejich poměr k účastníkům je dán důvod pochybovat o jejich
podjatosti, a proto je důvodné přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu.
Usnesením krajského soudu ze dne 9. 4. 2010, č. j. 30 Ca 121/2009 - 39, byla stěžovatelka
vyzvána, aby ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení upřesnila důvody, pro které
vznesla námitku podjatosti všech soudců krajského soudu a JUDr. Jana Rutsche. Na tuto výzvu
reagovala podáním, ve kterém uvedla, že „trvá na úplném obsahu jeho podání v této věci
ze dne 3. 4. 2010 (ale i všech ostatních), které je podle jeho obsahu i řádně, důvodně a včas
podanou námitkou podjatosti všech soudců zdejšího soudu, tedy i JUDr. Jana Rutsche s návrhem
na jejich důvodné vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejenom této věci, neboť se zřetelem
na jejich poměr k účastníkům je dán důvod pochybovat o jejich podjatosti a proto je důvodné
přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu, protože byť jen úplným
obsahem listin spisů před tímto soudem vedených, ve kterých jako účastník vystupuje žalobkyně
(i osoby jí blízké), je spolehlivě a nevyvratitelně prokázáno, že je tu důvod pochybovat nejenom
o jejich nepodjatosti, ale i o dlouhodobé, systematické a vzájemně se kryjící a stále sílicí snaze
způsobit žalobkyni (i osobám jí blízkým) v těchto zde vedených věcech co největší a zničující
škody a újmy prokazatelně nezákonnými, protiústavními a zcela účelovými postupy
a rozhodnutími, kterými je prokazatelně a nevyvratitelně ohrožena důvěra v nezávislé, nestranné,
odborné a spravedlivé rozhodování soudů, jako jednoho z pilířů moci v tomto právním státě,
když právě občanské soudní řízení by mělo být jednou ze záruk zákonnosti a sloužit jejímu
upevňování a rozvíjení a každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo
ohroženo nebo porušeno, když soudy jsou povinny postupovat a rozhodovat tak, aby byla
zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání
zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob – tedy nikoliv přesně
opačně jak je tomu prokazatelně se sílící intenzitou v těchto zde vedených věcech žalobkyně
(i osob jí blízkých), zvláště po tom co začali opakovaně podávat stížnosti a podněty k důvodnému
zahájení příslušných řízení o kárné event. i trestní odpovědnosti těchto soudců podle ust. §128
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění, ale i důvodný návrh ke vstupu příslušných státních
zastupitelství do těchto řízení vč. podání příslušné žaloby, neboť podle čl. 36 odst. 3 Listiny
základních práva svobod každý má právo na náhradu škody/újmy způsobené mu nezákonným
rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním
postupem - proto byla a je výše uvedená námitka podjatosti podána řádně, důvodně a včas
a nic nebránilo a nebrání jejímu řádnému projednání Nejvyšším správním soudem, který v zájmu
obnovení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů přikáže
věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, když nevyvratitelné důvody k tomu jsou
dány byť jen úplným obsahem listin tohoto i všech ostatních výše uvedených spisů s výhradou
upřesnění, doplnění a účasti při provádění řádného dokazování či šetření rozhodného skutkového
a právního stavu.“
Soudci oddělení správního soudnictví krajského soudu JUDr. Magdalena Ježková,
JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht,
JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová ve vyjádření k námitce
podjatosti uvedli, že se necítí být podjatými a není jim ani známa žádná skutečnost, ze které
by mohl vyplynout důvod pochybností o jejich nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a pouze ze závažných důvodů, které
mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama
zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť tento princip nestrannost předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho,
že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
Stěžovatelka neuvedla žádný relevantní důvod podjatosti těchto soudců krajského soudu
a omezila se, a to i po výzvě krajského soudu, pouze na nekonkrétní konstatování,
že „je spolehlivě a nevyvratitelně prokázáno, že je tu důvod pochybovat nejenom o jejich
nepodjatosti, ale i o dlouhodobé, systematické a vzájemně se kryjící a stále sílicí snaze způsobit
žalobkyni (i osobám jí blízkým) v těchto zde vedených věcech co největší a zničující škody a újmy
prokazatelně nezákonnými, protiústavními a zcela účelovými postupy a rozhodnutími.“ Z ust. §8
odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudce je skutečnost, že se podílel
na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení, avšak toto ustanovení
dopadá na případ, kdy se soudce podílel na rozhodování téže věci jak u krajského soudu, tak poté
u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak (viz i usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS a dostupné
na www.nssoud), v němž bylo vysloveno, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné
věci, byť by se týkala týchž účastníků. Taková situace však v daném případě nenastala
a není ani namítána.
Z výše uvedených důvodů není námitka podjatosti soudců krajského soudu JUDr. Jana
Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné důvodná, a proto nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod
sp. zn. 30 Ca 121/2009.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu