ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.43.2009:46
sp. zn. Nao 43/2009 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: JUDr. Z. A.,
proti žalovanému: Okresní správa sociálního zabezpečení Praha-západ, se sídlem
Sokolovská 855/225, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2008,
č. j. 22009/220-9010-21.11.2008/369/08/IZ-nám., o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům
Městského soudu v Praze JUDr. Miroslavě Hrehorové, Mgr. Daně Černovské a Mgr. Jiřímu
Tichému,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Dana Černovská
a Mgr. Jiří Tichý nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v právní věci
vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 12 Ca 1/2009.
Odůvodnění:
Žalobce podáním ze dne 6. 4. 2009 žádal o vyloučení celého soudu (tj. Městského soudu
v Praze) z rozhodování v jeho věci, neboť žalobce podal trestní oznámení k prošetření podezření
ze spáchání trestného činu zpronevěry proti soudcům Městského soudu v Praze, dále proti S. G.
a JUDr. P. R. Ke zpronevěře mělo dojít podle žalobce tak, že žalobce byl připraven o svou
odměnu jako správce konkursní podstaty úpadce OSAN v konkursním řízení vedeném u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 94 K 10/94 tím, že žalobce byl neoprávněně funkce
správce zbaven. Podle žalobce mají odpovědnost za spáchání trestného činu zpronevěry nikoli
jednotliví soudci, kteří rozhodovali v uvedené konkursní věci, případně předseda a
místopředsedové Městského soudu v Praze, kteří nezjednali ve věci nápravu, nýbrž celý soud.
Nestrannost a nezávislost celého Městského soudu je podle žalobce zpochybněna až do
konečného objasnění celé věci.
Městský soud v Praze vyzval dne 28. 4. 2009 žalobce, aby v určené lhůtě označil
jednotlivé soudce, jejichž podjatost namítá, a důvody, pro které mají být vyloučeni.
K tomu žalobce dne 15. 6. 2009 sdělil, že dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod má právo
na projednání věci nezávislým a nestranným soudem a toto právo nemůže být zúženo obyčejným
zákonem, tedy ani ne §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též jen „s. ř. s.“).
Proto trvá na podjatosti celého soudu.
Členové senátu 12 Ca městského soudu, kterému věc byla přidělena k rozhodnutí,
JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Dana Černovská a Mgr. Jiří Tichý, ve svém vyjádření uvedli,
že jim není známa žádná skutečnost, v důsledku které by byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí
ve věci.
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení uvedených soudců městského
soudu z projednávání a rozhodování dané věci.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán. Jmenovaní soudci
se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu
ani v předchozím soudním řízení.
Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 - 34,
pokud je podána námitka podjatosti proti všem soudcům příslušného krajského soudu, zabývá se
Nejvyšší správní soud pouze otázkou podjatosti soudců senátu, jemuž věc byla přidělena. Podání
žalobce je třeba hodnotit podle jeho obsahu jako námitku podjatosti všech soudců městského
soudu.
Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 7. 2009, č. j. Nao 36/2009 - 49,
skutečnost, že účastník podal trestní oznámení na soudce, který má v jeho věci rozhodnout,
neznamená bez dalšího, že tento soudce je z projednání a rozhodnutí věci vyloučen.
Jeho vyloučení by muselo být dáno zvláštními okolnostmi takového případu, které by svědčily
o nepřátelském postoji konkrétních soudců k účastníkovi. V rozhodované věci pak z podání
žalobce ani ze spisu nijak nevyplývá, že by výše označení soudci, jimž byla věc přidělena, měli
vůči žalobci negativní vztah. Žalobce pouze mechanicky předpokládá jejich zaujatost v důsledku
příslušnosti k instituci (městskému soudu), jejíž činnost v minulosti žalobce dle jeho
subjektivního vnímání poškodila. Jestliže důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech, tím spíše nemůže být důvodem vyloučení soudce rozhodování jiných soudců téhož
soudu v jiných věcech. Lze tedy dovodit, že u soudců JUDr. Miroslavy Hrehorové, Mgr. Dany
Černovské a Mgr. Jiřího Tichého nebyl shledán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Miroslava Hrehorová, Mgr. Dana
Černovská a Mgr. Jiří Tichý nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování v právní věci vedené
u městského soudu pod sp. zn. 12 Ca 1/2009.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2009
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu