ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.77.2018:51
sp. zn. Nao 77/2018 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jiřího Pally v právní věci navrhovatele: Mgr. R. Č.,
v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
13 Kss 2/2018, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem vůči soudkyni 13. kárného senátu
Nejvyššího správního soudu JUDr. Janě Reschové,
takto:
Soudkyně JUDr. Jana Reschová není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci.
Odůvodnění:
[1] Dne 16. 2. 2018 podal navrhovatel návrh na povolení obnovy kárného řízení, které bylo
vedeno u Nejvyššího správního soudu pod. sp. zn. 13 Kss 6/2014. V tomto řízení byl
navrhovatel rozhodnutím ze dne 18. 2. 2015 podle §88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb.,
odvolán z funkce soudce. Návrh na povolení obnovy řízení je u Nejvyššího správního soudu
veden pod sp. zn. 13 Kss 2/2018.
[2] Navrhovatel poté, co mu bylo dne 5. 3. 2018 doručeno poučení o složení kárného senátu,
jemuž byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, vznesl v podání ze dne 12. 3. 2018
námitku podjatosti vůči soudkyni tohoto senátu JUDr. Janě Reschové. Konkrétně namítal,
že se k němu jmenovaná jako členka zkušební komise při jeho státní závěrečné
zkoušce z ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nechovala
nestranně a zkoušku nesložil, ač řádně zodpověděl, s výjimkou jedné (rozhodnutí
ÚS jako prameny práva), všechny položené otázky. Po skončení zkoušky mu odmítla sdělit
důvody jeho neúspěchu.
[3] JUDr. Janu Reschovou pak navrhovatel náhodně potkal po dvou letech. Při tomto setkání
se ho zeptala, jak se mu daří, a údajně mu dále sdělila, že „naše poslední setkání nebylo zrovna férové“.
Navrhovatel má za to, že neúspěch u zkoušky v rámci studia může být ovlivněn i rozmary
a antipatiemi zkoušejícího, což byl možná jeho případ. Důkazy k prokázání této skutečnosti
však nenavrhuje, neboť podle jeho názoru by měla JUDr. Jana Reschová svůj vztah k jeho osobě
nejprve vysvětlit sama. S ohledem na průběh posledního setkání se jmenovanou nemá
navrhovatel záruku spravedlivého, nediskriminačního a nestranného procesu. Žádá
proto, aby byla z projednávání a rozhodování o jeho návrhu vyloučena.
[4] Ve vyjádření ke vznesené námitce podjatosti upozornila JUDr. Jana Reschová především
na skutečnost, že byla členkou kárného senátu již v původní věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 13 Kss 6/2014. Při jednání dne 21. 1. 2015 však navrhovatel na dotaz předsedy
senátu její podjatost nenamítl. K věci pak dále uvedla, že navrhovatel skládal státní závěrečnou
zkoušku z předmětu Ústavní právo a státověda dne 17. 1. 2002. Tento termín byl jeho druhým
pokusem. Vylosoval si přitom tři otázky, a to a) principy volebního práva, b) právo
shromažďovací c) transformace ústavních systémů ve střední a východní Evropě po roce 1989.
JUDr. Jana Reschová navrhovatele během jeho studia neznala, poprvé se s ním setkala
až při konání zkoušky. Nebyla členkou komise ani při prvním a třetím pokusu navrhovatele o její
složení. Jednání se studenty o výsledku zkoušky mimo vyhrazené prostory nepraktikuje,
tak jako většina jejích kolegů.
[5] Na náhodné setkání, k němuž došlo přibližně dva roky po zkoušce, si matně vzpomíná.
Došlo k němu v hale Hlavního nádraží v Praze, když spěchala na vlak. Vylučuje přitom,
že by krátké zastavení bylo více než zdvořilostním aktem a že by vedlo k dodatečnému
zpochybnění hodnocení znalostí navrhovatele u zkoušky, či bylo náznakem osobní
či systémové diskriminace ve vztahu k němu. Má proto za to, že důvody k jejímu vyloučení
nejsou dány.
[6] Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že zákonné podmínky pro vyloučení soudkyně JUDr. Jany Reschové z projednávání
a rozhodování věci nejsou splněny.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. úč astník nebo osoba zúčastněná
na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod
podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám
se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž
je dovozována.
[8] V projednávané věci uplatnil navrhovatel námitku podjatosti včas, neuvedl však žádné
konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně
JUDr. Jany Reschové dovodit. Skutečnost, že jmenovaná byla členkou zkušební komise při státní
závěrečné zkoušce navrhovatele z předmětu Ústavního právo a státověda, kterou neúspěšně
absolvoval dne 17. 1. 2002 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, sama o sobě o jejím vztahu
k věci či k navrhovateli nevypovídá nic, navrhovatel sám se pak v dalším omezil pouze
na vyslovení domněnky o možném negativním vztahu jmenované ke své osobě, jenž mohl být
příčinou jeho tehdejšího neúspěchu. Z textu je pak možno dovodit jeho přesvědčení, že tento
negativní vztah přetrvává i více než 16 let od popisované události. Tuto domněnku
však navrhovatel nepodpořil dostatečně konkrétními skutkovými tvrzeními, která by jí svědčila.
Nejvyšší správní soud nepovažuje v tomto směru za relevantní tvrzení, že s ním
jmenovaná odmítla po skončení zkoušky probírat důvody hodnocení, neboť to je v obdobných
případech běžný postup, bez významu je z tohoto hlediska rovněž informace
o náhodném setkání po dvou letech, jehož atmosféru sám navrhovatel popisuje spíše jako
přátelskou. Navrhovatel navíc nedoložil, ba fakticky dokonce ani nenavrhl žádné důkazy,
které by měly jeho skutková tvrzení prokázat. Z vyjádření JUDr. Jany Reschové,
jehož se jakožto jediného důkazního prostředku dovolával, pak nevyplývají žádné skutečnosti,
které by prokazovaly její vztah k věci či k navrhovateli; jeho domněnky tedy ani zde nenacházejí
oporu.
[9] S ohledem na výše uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně 13. kárného
senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jana Reschová není vyloučena z projednávání
a rozhodnutí věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 27. března 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu