ECLI:CZ:NSS:2006:PST.5.2005
sp. zn. Pst 5/2005 - 19
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové,
JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní
věci navrhovatele: vláda ČR, se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, proti odpůrkyni:
S oc i ál n ě demokratická aliance nezávislých, se sídlem Praha 2, Žitná 13, v řízení o návrhu
na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany Sociálně demokratická aliance nezávislých, se sídlem Praha 2,
Žitná 13, se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává .
Odůvodnění:
Dne 24. 3. 2005 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky
(dále „navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Sociálně demokratická
aliance nezávislých (dále jen „odpůrkyně“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o politických stranách“).
Navrhovatelka poukázala na povinnost politických stran a politických hnutí
každoročně předkládat podle §18 zákona o politických stranách, Poslanecké sněmovně
do 1. dubna výroční finanční zprávu, zahrnující roční účetní výkazy podle zvláštních
předpisů, zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad, přehled
o celkových příjmech v členění podle §17 odst. 4 a o výdajích v členění podle §18 odst. 1
písm. c), přehled o všech darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení,
rodného čísla a adresy místa pobytu dárce, je-li dárcem právnická osoba s uvedením
její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla, dále pak přehled o hodnotě
majetku získané dědictvím. Odpůrkyně však opakovaně nesplnila výše uvedenou zákonnou
povinnost, neboť nepředložila Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 2002
a 2003. Neučinila tak ani dodatečně, jak vyplývá z dokumentace výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí uložené v sekretariátu rozpočtového výboru Poslanecké
sněmovny. Lze mít proto zato, že činnost odpůrkyně je v rozporu s §4 písm. a) zákona
o politických stranách, podle něhož nemohou vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují
ústavu a zákony.
Odpůrkyně - prostřednictvím svého předsedy D. B. - ve vyjádření k podanému návrhu
uvedla, že nemohla své povinnosti ve vztahu k Poslanecké sněmovně plnit, neboť dosud
nezahájila svoji činnost. Strana nemá žádnou členskou základnu, nedisponuje žádnými
finančními prostředky, ani neobdržela žádné dary. Rozhodnutí ve věci ponechala na úvaze
soudu.
Z obsahu spisu soud zjistil, že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
č. 495 ze 16. schůze konané dne 21. 5. 2003 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2002 (část II. písm. c bod 75) a usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1136 z 31.schůze konané dne 7. 5. 2004 ke Zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2003 (část III. písm. b/
bod 27) odpůrkyně nepředložila výroční finanční zprávy za rok 2002 a za rok 2003. Neučinila
tak ani dodatečně, jak vyplývá z dokumentace výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí, která je uložena v sekretariátu rozpočtového výboru Poslanecké
sněmovny.
Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost
strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu.
Podle §18 odst. 1 zákona o politických stranách jsou strany a hnutí povinny předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až e) citovaného ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5
a §17 až 19 nebo se stanovami.
Podle §15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti
strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá
vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident
republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení
nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí,
hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud o takovém návrhu podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z usnesení
Poslanecké sněmovny), bylo zjištěno, že odpůrkyně skutečně nesplnila zákonem uložené
povinnosti, když opakovaně nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávu za roky 2002 a 2003. Neučinila
tak ani v době rozhodování Nejvyššího správního soudu. Odpůrkyně tak nesplnila zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění
této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní
soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany.
Podle názoru zdejšího soudu nepředloží-li politická strana nebo politické hnutí výroční
finanční zprávu vůbec, anebo ji nepředloží se zákonem požadovanými náležitostmi, a stane-li
se tak opakovaně, pak takové porušení §18 odst. 1 zákona o politických stranách
opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní
soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995,
Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli jednorázově
porušily, ale toto porušování má charakter perpetuálního chování - viz znění §4 zákona)
nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem
ohrožujícím demokratické základy státu.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu
o pozastavení činnosti odpůrkyně, a to z důvodu uvedeného v ustanovení §18 odst. 1 zákona
o politických stranách. Ve věci rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků
(§51 odst. 1 s. ř. s.).
Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle
po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění
strany. Podle §14 odst. 3 uvedeného zákona dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému
navrhovateli, který ostatně náhradu nákladů nepožadoval, podle obsahu spisu náklady
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených
v §111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení
navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci
napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl
zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 8. února 2006
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu