ECLI:CZ:NSS:2009:VOL.4.2009:13
sp. zn. Vol 4/2009 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna,
JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci navrhovatele:
B. H., proti odpůrci: Státní volební komise se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu
na neplatnost voleb kandidátů do Evropského parlamentu,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 17. června 2009 se navrhovatel
domáhal rozhodnutí o vyslovení neplatnosti voleb do Evropského parlamentu konaných
ve dnech 5. a 6. června 2009. Důvod neplatnosti voleb spatřuje navrhovatel v tom, že dne
2. 6. 2009 požádal starostu obce o vydání volebního průkazu, tuto žádost zopakoval ještě dne
5. 6. 2009 – marně. Dále nebyla volební místnost v Ostroměři řádně označena, vchod do volební
místnosti umístěné v budově obecního úřadu se nacházel na jiné adrese (prof. Vojtíška č. p. 103),
než se nacházet měl (uvedena byla sousední ulice T. G. Masaryka). Navíc mu členy okrskové
volební komise v Ostroměři bylo znemožněno volit kvůli nepředložení občanského průkazu.
Předseda volební komise včetně všech přítomných ve volební místnosti navrhovatele „sborově
‚oslovili‘ – přímo zvyšovali hlasy, že nemám občanský průkaz a ať opustím volební místnost! Když jsem odvětil,
a pravil zda-li mě znají – všichni řekli že mě znají „dobře!“ což znělo výhružně a podjatě!“. V návrhu namítl
podjatost JUDr. Miluše Doškové, soudkyně NSS, pro její postup při rozhodování v jedné
z jeho dřívějších věcí a dále všech soudců Nejvyššího správního soudu bez bližšího zdůvodnění.
Odpůrce k návrhu vyjádření nepodal.
Návrh není důvodný.
Podle §90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.),
za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý
kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických
hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb
nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. V daném případě je tím zvláštním
zákonem zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu. Dle §57 tohoto zákona
může každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu podat návrh
na neplatnost volby kandidáta. Navrhovatel může návrh podat, má-li za to, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby uvedeného kandidáta.
Navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených v daném
volebním obvodu, kterým je ve smyslu dikce zákona celá Česká republika (§2 odst. 3 zákona
č. 62/2003 Sb.). Navrhovatel se domnívá, že všichni kandidáti byli zvoleni neplatně,
neboť mu nebyl vydán voličský průkaz, nebylo mu umožněno hlasovat a navíc se volební
místnost, kterou nepochybně našel a z níž se nechal vyvést Policií ČR, nacházela na vedlejší ulici,
než bylo avizováno.
Nejvyšší správní soud posoudil jednotlivé námitky navrhovatele následovně.
Dle §30 odst. 1 písm. a) zákona č. 62/2003 Sb. vydá obecní úřad voličský průkaz voliči,
který je u tohoto obecního úřadu zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu
a nebude moci anebo nehodlá volit ve volebním okrsku, pro který je tento seznam veden. Volič
může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním
opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 15 dnů přede dnem voleb
obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu (§30 odst. 2). Jestliže navrhovatel požádal o vydání
voličského průkazu poprvé až v úterý 2. 6. 2009 (3 dny před prvním dnem voleb), učinil
tak dávno po lhůtě stanovené §30 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb. Obecní úřad nebyl oprávněn
v této situaci vydat navrhovateli voličský průkaz. Jen na okraj lze poznamenat, že z návrhu není
patrné, zda měla žádost o vydání voličského průkazu formu písemnosti opatřené ověřeným
podpisem navrhovatele. Tato skutečnost však nemá za daných okolností vliv na posouzení celé
situace soudem, který dospěl k závěru, že v tomto jednání nelze spatřovat porušení volebního
zákona.
Další námitkou navrhovatele je, že mu volební komise neumožnila v sobotu 6. 6. 2009
v 13:44 (tento čas byl dle tvrzení navrhovatele odsouhlasen na jeho vyzvání osobami přítomnými
ve volební místnosti) hlasovat, jelikož nemá občanský průkaz. Dle §36 odst. 3 zákona
č. 62/2003 Sb. prokáže volič po příchodu do volební místnosti svoji totožnost a státní občanství
ČR platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním
průkazem nebo platným občanským průkazem. Hlasování není umožněno osobě,
která neprokáže svou totožnost a občanství ČR (§36 odst. 4). Navrhovatel nezpochybňuje,
že se při vstupu do volební místnosti neprokázal platným občanským průkazem či cestovním
pasem, výslovně uvádí, že mu nový občanský průkaz dosud nebyl vydán. Okrsková volební
komise postupovala v souladu s §36 odst. 4 zákona č. 62/2003 Sb., když neumožnila
navrhovateli hlasovat.
Poslední námitkou je uvedení nesprávné adresy volební místnosti, místnost nebyla
označena. Starosta obce je povinen nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb zveřejnit
způsobem v místě obvyklým oznámení o době a místě konání voleb. Bylo-li na území obce
zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků,
a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy
volebních místností (§32 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb.).
Jak vyplývá z oficiálních údajů Českého statistického úřadu zveřejněných na webové
stránce www.volby.cz, nachází se na území obce Ostroměř dva volební okrsky. Nejvyšší správní
soud neprováděl ohledně zjištění, jaká adresa volební místnosti byla uvedena na oznámení
starosty obce, žádné dokazování, neboť se tato otázka nejeví jako podstatná. Navrhovatel totiž
sám ve svém návrhu uvádí, že jako místo voleb byla uvedena budova obecního úřadu. Ta z jedné
strany přiléhá k ulici T. G. Masaryka, která měla být dle tvrzení navrhovatele uvedena v oznámení
starosty, z druhé strany přiléhá k ulici prof. Vojtíška. Navrhovatel uvádí, že budova obecního
úřadu již nemá v důsledku přestavby vchod z ulice T. G. Masaryka, ale jen z ulice prof. Vojtíška,
proto měla být uvedena správná adresa budovy obecního úřadu (ulice prof. Vojtíška).
Navrhovatel tak ve svém návrhu netvrdí, že z oznámení starosty nebylo zřejmé, kde se volební
místnost nachází, toliko polemizuje s tím, na jaké adrese se nachází obecní úřad. Smyslem
oznámení starosty o adrese volební místnosti je, aby voliči věděli, kam se mají dostavit za účelem
vykonání svého aktivního volebního práva. Pokud i přes případné nepřesnosti v adrese budovy,
v níž se nachází volební místnost, je zcela zřejmé, kde se volební místnost nachází, nelze hovořit
o porušení volebního zákona.
Navrhovatel zmiňuje, že volební místnost nebyla řádně označena, avšak neuvádí v tomto
směru žádné konkrétní skutečnosti. Nejvyšší správní soud z důvodu neurčitosti námitky
navrhovatele jen obecně konstatuje, že dle §33 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb. má být na objektu,
v němž se nachází volební místnost, vyvěšena vlajka České republiky a Evropské unie
a ve volební místnosti umístěn velký státní znak. O žádném jiném označování volební místnosti
či budovy zákon nehovoří.
Pokud jde o další důvody v návrhu uvedené (tvrzené porušení zákona při předchozích
volbách, nezákonný postup při změně názvu ulice atd.), ty nejsou pro jeho posouzení rozhodné
a soud se jimi nezabýval.
Nejvyšší správní soud neshledal ve skutečnostech uváděných navrhovatelem žádné
porušení zákona, a proto zamítl návrh na vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů
do Evropského parlamentu jako nedůvodný.
Jen pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že již samostatně nerozhodoval o námitce
podjatosti vznesené navrhovatelem vůči soudkyni JUDr. Miluši Doškové, neboť ta dle rozvrhu
práce není členkou senátu, jemuž přísluší rozhodnout ve věci. Pro naprostou nekonkrétnost
pak nerozhodoval ani o námitce podjatosti vznesené souhrnně vůči všem ostatním soudcům
Nejvyššího správního soudu včetně členů volebního senátu; ostatně nahlíženo logikou
takto uplatněné námitky by na Nejvyšším správním soudě nebyl žádný soudce,
který by o podjatosti mohl rozhodnout.
Dle §93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu v souladu s §90 odst. 3 větou druhou s. ř. s.
bez jednání.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou řádné opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. července 2009
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu