ECLI:CZ:NSS:2010:VOL.66.2010:11
sp. zn. Vol 66/2010 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna,
JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy, v právní věci navrhovatele: B.
H., proti odpůrci: 1) Obecní úřad Ostroměř se sídlem T. G. Masaryka 103, Ostroměř, 2) Státní
volební komise se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do
zastupitelstva obce Ostroměř konaných dne 15. a 16. 10. 2010 a na neplatnost voleb do Senátu
Parlamentu České republiky konaných dne 22. a 23. 10. 2010 ve volebním obvodu č. 37 – Jičín,
takto:
I. Návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Ostroměř konaných dne
15. a 16. 10. 2010 se odmítá .
II. Návrh na neplatnost voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných dne
22. a 23. 10. 2010 ve volebním obvodu č. 37 – Jičín se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 10. 2010 se navrhovatel
domáhal rozhodnutí o vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Ostroměř konaných
dne 15. a 16. 10. 2010 a neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných dn e
22. a 23. 10. 2010 ve volebním obvodu č. 37 – Jičín. Důvod neplatnosti voleb spatřuje
navrhovatel v tom, že dne 23. 10. 2010 nebyla volební místnost v Ostroměři řádně označena,
vchod do volební místnosti umístěné v budově obecního úřadu se nacházel na jiné adrese
(prof. Vojtíška č. p. 103), než se nacházet měl (uvedena byla sousední ulice T. G. Masaryka).
Navíc mu členy okrskové volební komise v Ostroměři bylo znemožněno volit kvůli nepředložení
občanského průkazu.
Podle §90 odst. 1 z ákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.),
za podmínek stanovených zvláštními zákony se může mj. občan návrhem domáhat rozhodnutí
soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
K řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce je dle §61 zákona
č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, příslušný krajský soud. Navrhovatel se tak měl
s tímto návrhem obrátit na Krajský soud v Hradci Králové. Jestliže jej však podal u Nejvyššího
správního soudu, jedná se dle §92 s. ř. s. o návrh nepřípustný, neboť byl podán u věcně
nepříslušného soudu. Nejvyšší správní soud proto tento návrh odmítl dle §46 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. Ze stejného důvodu se soud nemohl zabývat návrhem na vyslovení neplatnosti volby pana
Miroslava Vobořila mladšího, který byl zvolen zastupitelem obce Ostroměř.
Návrh na neplatnost voleb do Senátu Parlamentu České republiky může podat osoba
zapsaná do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senáto r volen (§87 odst. 2 zákona
č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky). Návrh na neplatnost voleb může
podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl
ovlivnit výsledky voleb (§87 odst. 4 téhož zákona). K řízení o tomto návrhu je příslušný Nejvyšší
správní soud (§88 odst. 2 téhož zákona). Tento návrh je proto přípustný.
Nejvyšší správní soud posoudil jednotlivé námitky navrhovatele následovně. Dle §19
odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb. prokáže volič po příchodu do volební místnosti svoji totožnost
a státní občanství ČR platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky
anebo cestovním průkazem nebo platným občanským průkazem. Hlasování není umožněno
osobě, která neprokáže svou totožnost a občanství ČR (§19 odst. 4). Navrhovatel
nezpochybňuje, že se při vstupu do volební místnosti neprokázal platným občanským průkazem
či cestovním pasem, výslovně uvádí, že mu nový občanský průkaz dosud nebyl vydán. Okrsková
volební komise postupovala v souladu s §19 odst. 4 cit. zákona, když neumožnila navrhovateli
hlasovat.
Další námitkou je uvedení nesprávné adresy volební místnosti, místnost nebyla označena.
Starosta obce je povinen nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb zveřejnit způsobem v místě
obvyklým oznámení o době a místě konání voleb. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních
okrsků, uvede, které části obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní
na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností
(§15 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.).
Jak vyplývá z oficiálních údajů Českého statistického úřadu zveřejněných na webové
stránce www.volby.cz, nachází se na území obce Ostroměř dva volební okrsky. Nejvyšší správní
soud neprováděl ohledně zjištění, jaká adresa volební místnosti byla uvedena na oznámení
starosty obce, žádné dokazování, neboť se tato otázka nejeví jako podstatná. Navrhovatel totiž
sám ve svém návrhu uvádí, že jako místo voleb byla uvedena budova obecního úřadu. Ta z jedné
strany přiléhá k ulici T. G. Masaryka, která měla být dle tvrzení navrhovatele uvedena v oznámení
starosty, z druhé strany přiléhá k ulici prof. Vojtíška. Navrhovatel uvádí, že budova obecního
úřadu již nemá v důsledku přestavby vchod z ulice T. G. Masaryka, ale jen z ulice prof. Vojtíška,
proto měla být uvedena správná adresa budovy obecního úřadu (ulice prof. Vojtíška).
Navrhovatel tak ve svém návrhu netvrdí, že z oznámení starosty nebylo zřejmé, kde se volební
místnost nachází, toliko polemizuje s tím, na jaké adrese se nachází obecní úřad. Smyslem
oznámení starosty o adrese volební místnosti je, aby voliči věděli, kam se mají dostavit za účelem
vykonání svého aktivního volebního práva. Pokud i přes případné nepřesnosti v adrese budovy,
v níž se nachází volební místnost, je zcela zřejmé, kde se vo lební místnost nachází, nelze hovořit
o porušení volebního zákona. To je ostatně tento případ.
Navrhovatel zmiňuje, že volební místnost nebyla řádně označena, avšak neuvádí
v tomto směru žádné konkrétní skutečnosti. Nejvyšší správní soud z důvodu neurčitosti námitky
navrhovatele jen obecně konstatuje, že dle §17 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb. má být
na objektu, v němž se nachází volební místnost, vyvěšena vlajka České republiky a ve volební
místnosti umístěn velký státní znak. O žádném jiném označování vo lební místnosti či budovy
zákon nehovoří.
Pokud jde o další důvody v návrhu uvedené (porušení zákona při předchozích volbách,
nezákonný postup při změně názvu ulice, nečinnosti při vydávání občanského průkazu atd.),
ty nejsou pro jeho posouzení rozhodné a soud se jimi proto nezabýval. Smyslem volebního
soudnictví není, aby se soud zabýval údajnými nepravostmi, které ovšem s věcí vůbec nesouvisí.
Nejvyšší správní soud neshledal ve skutečnostech uváděných navrhovatelem žádné
porušení zákona, a proto zamítl návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu
České republiky jako nedůvodný.
Jen pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že o námitce podjatosti vznesené
navrhovatelem proti JUDr. Zdeňku Kühnovi a JUDr. Josefu Baxovi rozhodl sedmý senát
Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. Nao 95/2010,
tak, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci. O námitce podjatosti
vznesené navrhovatelem vůči soudkyni JUDr. Miluši Doškové Nejvyšší správní soud
nerozhodoval, neboť tato soudkyně není dle platného rozvrhu práce členkou senátu,
jemuž přísluší rozhodnout ve věci.
Dle §93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu v souladu s §90 odst. 3 větou druhou s. ř. s.
bez jednání.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou řádné opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2010
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu