Právní věta: | Bezpodílové spoluvlastnictví manželů, zaniklé před 1. srpnem 1998, se
vypořádá podle ustanovení občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. července
1998.
I při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, zaniklého
prohlášením konkursu, zůstává zachován princip rovnosti podílů manželů na
společném majetku (§150, věta první, obč. zák.), manžel úpadce je však
ustanovením §14 odst. 1 písm. k) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a
vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), zbaven možnosti
prosadit u majetku, se kterým úpadce podnikal, vypořádání jeho přikázáním do
svého výlučného vlastnictví.
Majetkem ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 písm. k) citovaného zákona se
ve spojení s ustanovením §143 obč. zák. rozumí věci, pohledávky, jiná práva
a jiné hodnoty ocenitelné penězi, nikoli však pasíva (např. společné dluhy
manželů); ta totiž nemohou být součástí konkursní podstaty úpadce (§6
zákona), neboť v konkursním řízení jde o pohledávky úpadcových věřitelů,
podléhající režimu ustanovení §20 a násl. zákona.
Nemovitosti, které jeden z manželů nabyl při podnikání za trvání
manželství a s nimiž dále sám podnikal, zpravidla nejsou věcmi sloužícími
výkonu jeho “povolání”.
Pohledávka manžela úpadce, založená po prohlášení konkursu rozhodnutím
soudu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, je pohledávkou třetí třídy
(§32 odst. 2 písm. c/ zákona) .
Řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví úpadce je zvláštním
druhem sporu vyvolaného konkursem, kterým se vymezuje rozsah majetku konkursní
podstaty a který nahrazuje spor o vyloučení věci z konkursní podstaty.
Správce konkursní podstaty může zpeněžit jen věci, které již nemohou
být z podstaty vyloučeny a o jejichž definitivní příslušnosti k podstatě nemá
pochybnosti. Zpeněžení věci je zpravidla možné po marném uplynutím lhůty,
kterou konkursní soud stanovil tomu, kdo uplatňuje, že věc neměla být do
soupisu zařazena, k podání žaloby vůči správci, nebo po zamítnutí takové
žaloby.
|