ECLI:CZ:NS:2000:11.TCU.32.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 32/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. srpna 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R K. rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 14. ledna 1998 sp. zn. 201 Ls 142 Js 53924/97, Spolková republika Německo, a to pro závažný trestný čin ilegálního převádění cizinců podle §92a odst. 1, čís. 2, odst. 2 čís. 1 německého cizineckého zákona ve spojení s §25 odst. 2 a §53 německého trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech ze dne 14. ledna 1998 sp. zn. 201 Ls 142 Js 53924/97, Spolková republika Německo byl R. K. uznán vinným závažným trestným činem ilegálního převádění cizinců podle §92a odst. 1, čís. 2, odst. 2 čís. 1 německého cizineckého zákona ve spojení s §25 odst. 2 a §53 německého trestního zákona. Této trestné činnosti se M. K. dopustil tím, že v období od 22. prosince 1996 do 2. září 1997 celkem v devíti případech sám, z toho jedenkrát společně s odděleně stíhaným D. S., na objednávku D. S. nebo jugoslávského státního příslušníka jménem Z., převáděl skupiny cizích státních příslušníků z tzv. třetích zemí pěšky po turistické cestě č. 28 přes česko-německou státní hranici na území Spolkové republiky Německo do oblasti A. a za toto své jednání obdržel vždy finanční odměnu ve výši 4000 Kč až 5000 Kč. Touto činností si od konce ledna si zajistil trvalý zdroj příjmů. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Dne 23. 5. 2000 pod sp. zn. 1692/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§171a odst. 1, odst. 2 písm. b/ tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Velký rozsah trestné činnosti, její páchání po delší dobu i zištný motiv zvyšují výrazně stupeň nebezpečnosti jeho činu pro společnost. Uložen mu byl citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 8. 2000
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch