ECLI:CZ:NS:2000:11.TCU.35.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 35/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. srpna 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. S. rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu i. d. Opf. ze dne 2. 3. 1998 sp. zn. 3 Ls 3 Js 684/96, Spolková republika Německo, a to pro závažný trestný čin nedovoleného přenechání plně automatické samonabíjecí zbraně jiné osobě a pro trestný čin nedovoleného přenechání zakázaného předmětu jiné osobě podle §52a odst. 1, čís. 1, §37 odst. 1, čís. 1d, §53 odst. 3 čís. 3, §37 odst. 1 čís. 1c, §6 odst. 3 německého zákona o zbraních, části B bod 29b Seznamu válečných zbraní za použití §25 odst. 1 a §52 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu i. d. Opf. ze dne 2. 3. 1998 sp. zn. 3 Ls 3 Js 684/96, Spolková republika Německo, a to pro závažný trestný čin nedovoleného přenechání plně automatické samonabíjecí zbraně jiné osobě a pro trestný čin nedovoleného přenechání zakázaného předmětu jiné osobě podle §52a odst. 1, čís. 1, §37 odst. 1, čís. 1d, §53 odst. 3 čís. 3, §37 odst. 1 čís. 1c, §6 odst. 3 německého zákona o zbraních, části B bod 29b Seznamu válečných zbraní za použití §25 odst. 1 a §52 německého trestního zákona. Tohoto trestného činu se M. S. dopustil tím, že společně s B. V. dne 17. února 1994 prodal v areálu firmy svědka H. L. ve W. za cenu 2000 DM skrytě vyšetřujícímu policistovi Bavorského zemského úřadu vyšetřování s krycím jménem „H.\" vystřelovací kuličkové pero se zvukovým tlumičem a plně automatický samopal, model Škorpión č. H 6943 se zvukovým tlumičem, který pocházel z věcí, které byly dne 23. 12. 1991 odcizeny při vloupání do Vojenské akademie v Holešově v ČR, přičemž věděl, že on sám ani B. V. nemají potřebná zbrojní povolení. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.
Dne 23. 5. 2000 pod sp. zn. 3741/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§185 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Podle zjištění uvedeného v odsuzujícím rozsudku byl obviněný ve Spolkové republice Německo v minulosti již dvakrát soudně trestán. Současná trestná činnost byla zamýšlena jako vzorková dodávka pro větší obchody se zbraněmi. Nelze ani přehlédnout. že prodaný samopal pochází z krádeže uskutečněné v České republice. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 8. 2000
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch