ECLI:CZ:NS:2000:11.TCU.56.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 56/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. srpna 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. P. rozsudkem Okresního soudu ve Weidenu ze dne 17. 11. 1998 sp. zn. 2 Ds 12 Js 7868/98, Spolková republika Německo, a to pro trestný čin nezákonného převádění cizinců přes státní hranici podle §92 a odst. 1, č. 1 a 2 AuslG (cizinecký zákon Spolkové republiky Německo) k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem soudu Okresního soudu ve Weidenu ze dne 17. 11. 1998 sp. zn. 2 Ds 12 Js 7868/98, Spolková republika Německo, byl M. P. odsouzen pro trestný čin nezákonného převádění cizinců přes státní hranici podle §92 a odst. 1, č. 1 a 2 AuslG, kterého se měl dopustit v podstatě tím, že se dne 23. 6. 1998 kolem 22.30 hod. nedaleko N. objížďkou vyhnul kontrole policejní ostrahy hranic a se skříňovým obytným vozem značky Avia přejel zelenou hranici mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a vjel na území Spolkové republiky Německo, přičemž ve voze přepravoval celkem 32 osoby, z toho 31 vietnamského a 1 afgánského státního příslušníka, kteří neměli povolení k pobytu na území SRN a za přepravu těchto osob do SRN měl přislíbeno částku ve výši 15 000 Kč. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Dne 21. 8. 2000 pod sp. zn. 5968/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, 2 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Jde o závažnou trestnou činnost a v posledních letech velmi rozšířenou. Obviněný nedovoleně přepravoval do ciziny větší množství osob a za slíbenou úplatu. Byl mu také uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2000
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík