ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.2033.2000.1
sp. zn. 20 Cdo 2033/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. B., proti žalované „Č. p. L. ř., pošta M. l.\", o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 91/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. července 1999, č.j. 11 Co 425/99 - 15, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal včas dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení ze dne 20. května 1999, č.j. 10 C 91/99-10, kterým Okresní soud v Litoměřicích zastavil řízení a rozhodl o jeho nákladech.
Jelikož při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem, soud prvního stupně ho usnesením ze dne 17. července 2000, č.j. 10 C 91/99-35, doručeným dne 24. července 2000 (srov. doručenku č.l. 35), vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení do dvaceti dnů odstranil (tím, že předloží plnou moc advokáta).
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.\"), musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v takovém případě musí být i dovolání sepsáno advokátem (srov. §241 odst. 2, větu druhou, o.s.ř.).
Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl k tomu řádně vyzván a o následcích nesplnění této podmínky poučen.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje pro neodstranění tohoto nedostatku - vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes opatření soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 a §243c o.s.ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, vadně označené žalované však náhradu nákladů nelze přiznat. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 4, věty první, o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Za součást dovolacích nákladů žalobce přitom Nejvyšší soud nepokládal zaplacený soudní poplatek z dovolání (č.l. 33 p.v.), protože usnesení, proti němuž dovolání žalobce směřovalo, je rozhodnutím jen procesní povahy, z něhož se soudní poplatek z dovolání neplatí (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. července 1996, Cpjn 68/95 a Opjn 1/95, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/1996, písm. d/), takže uhrazený poplatek bude muset být vrácen.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2000
JUDr. Vladimír K u r k a , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová