ECLI:CZ:NS:2000:20.CDO.813.2000.1
sp. zn. 20 Cdo 813/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) H. L. a B) Č. B., proti žalovanému Zemědělskému družstvu B. - v likvidaci, o náhradu za znehodnocení staveb, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 56/99, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 1999, č. j. 13 Co 822/99-99, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 1999, č. j. 13 Co 822/99-99, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud zastavil odvolací řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu jeho nákladů, a to s odůvodněním, že odvolání žalobců proti usnesení ze dne 12. října 1999, č. j. 35 C 56/99-90, jímž městský soud zastavil řízení podle ustanovení §43 odst. 2 věty prvé občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.\"), trpí vadami, jež přes výzvu k jejich odstranění s poučením o případném zastavení odvolacího řízení zůstaly neodstraněny.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadli žalobci, zastoupeni advokátem, včasným dovoláním, jež posléze na výzvu soudu doplnili a odůvodnili poukazem na ustanovení §241 odst. 3 písm. b) a d) o. s. ř. Existenci jiné vady, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spatřují ve skutečnosti, že jim nebylo doručeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 4. července 1999 o vyloučení věci k samostatnému projednání, takže nevěděli, pod kterou ze spisových značek 35 C 56/99 a 35 C 63/99 jsou jejich jednotlivé restituční nároky projednávány, v důsledku čehož nebyli schopni upřesnit původní žalobu. Okolnost, že soudy nenařídily jednání a neprovedly dokazování, právě v jehož průběhu „...se měly a mohly objasnit právní otázky...\" v dovolání naznačené, pak podle dovolatelů vedla k nesprávnému závěru krajského soudu o neprojednatelnosti odvolání a jeho rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř.).
Dovolání v této věci je (podle ustanovení §238a odst. 1 písm. f/ o. s. ř.) přípustné a je také důvodné.
Podle ustanovení §209 o. s. ř. předseda senátu soudu prvního stupně dbá o odstranění vad odvolání. Nezdaří-li se mu vadu odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.
Podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Podle ustanovení §211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
Ze spisu vyplývá, že žalobci dne 29. října 1999 podali odvolání (č. l. 93), v němž uvedli, že je dodatečně písemně odůvodní. Usnesením ze dne 2. listopadu 1999, č. j. 35 C 56/99-95, doručeným 9. listopadu 1999, soud žalobce vyzval k odstranění nedostatků odvolání do třiceti dnů od doručení usnesení. Jak se podává ze spisu téhož okresního soudu sp. zn. 35 C 63/99 (viz č. l. 73 - 75), bylo odvolání ve věci sp. zn. 35 C 56/99 doplněno - společně s odvoláním ve věci sp. zn. 35 C 63/99 - teprve podáním sice z 8. prosince, poštovní přepravě však podaným až 15. prosince 1999.
Z odvolání doručeného soudu dne 1. listopadu 1999 (č. l. 93), byť odkazovalo na další podání, jímž mělo být dodatečně odůvodněno, je přitom zřejmé, které rozhodnutí soudu žalobci napadají, totiž uvedením jeho jednacího čísla a datem rozhodnutí; z odvolání přitom neplyne, že by jím byl napaden pouze výrok o nákladech řízení.
Jak dovodila současná judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. října 1998 21 Cdo 60/98, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 1999, pod poř. č. 36), nebrání neuvedení údajů o tom, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně dalšímu pokračování odvolacího řízení.
Jestliže odvolací soud právě v „absenci důvodů odvolání\", tedy v neuvedení údajů o tom, v čem spočívá nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně, spatřoval nedostatek, pro nějž nelze v odvolacím řízení pokračovat, a jestliže právě z tohoto důvodu odvolací řízení zastavil, je jeho závěr ve smyslu ustanovení §243b odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. nesprávný a dovolací důvod podle ustanovení §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. byl uplatněn právem.
Protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené usnesení spočívá (§241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř.), Nejvyšší soud je - aniž se zabýval ostatními námitkami - bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) usnesením zrušil (§243b odst. 1, věta za středníkem, odst. 5 o. s. ř.) a věc podle §243b odst. 2 věta prvá o. s. ř. vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta třetí o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. srpna 2000
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová