ECLI:CZ:NS:2000:21.CDO.897.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 897/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce I. K., proti žalovanému O., a.s., o odškodnění nemoci z povolání, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 284/90, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. září 1998 č.j. 16 Co 219/98-124, takto:
Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22.12.1997 č.j. 25 C 284/90-110 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil z důvodu odškodnění nemoci z povolání náhradu za ztrátu na výdělku za dobu od 1.12.1989 do 30.9.1990 ve výši 14.000,- Kč; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že státu se vůči žalobci nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že mezi ztrátou na výdělku a nemocí z povolání není příčinná souvislost.
Odvolání žalobce proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3.9.1998 č.j. 16 Co 219/98-124 podle ustanovení §218 odst.1 písm.a) o.s.ř. jako opožděné odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně, doručovaný zástupci žalobce advokátovi JUDr. Z. K., byl po opakovaném bezvýsledném pokusu o doručení uložen na poště dne 3.2.1998 a ve smyslu ustanovení §47 odst.2 o.s.ř. se považuje za doručený dnem 6.2.1998. Protože odvolání bylo podáno u soudu teprve dne 25.2.1998, stalo se tak až po uplynutí odvolací lhůty uvedené v ustanovení §204 odst.1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že po vynesení rozsudku soudu prvního stupně \"na základě oboustranné neshody\" vypověděl plnou moc svému zástupci JUDr. Z. K. V době doručování rozsudku soudu prvního stupně byl jeho zástupce \"dlouhodobě mimo domov\", zásilku si vyzvedl na poště až po svém návratu a předal ji žalobci. Žalobce měl za to, že lhůta k podání odvolání mu počíná běžet ode dne vyzvednutí zásilky na poště a \"na základě toho\" podal odvolání. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o.s.ř a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou (srov. §158 odst.2 větu první o.s.ř.). Má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci (srov. §49 odst.1 větu první o.s.ř.).
Podle ustanovení §47 odst.2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Ustanovení §47 odst.2 o.s.ř. platí i pro doručování písemností určených advokátovi. Tyto písemnosti mohou být doručeny nejen adresátovi (tj. advokátovi), ale i advokátním koncipientům a jiným zaměstnancům, kteří jsou u advokáta pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek (§48 odst.3 o.s.ř.).
Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, z ustanovení §47 odst.2 o.s.ř. vyplývá, že písemnost mu může být doručena uložením na poště nebo u orgánu obce jen tehdy, jestliže se v místě doručování zdržuje; z tohoto hlediska je rozhodný den, kdy se doručovatel poprvé pokusil adresátu písemnost doručit (kdy jej nezastihl) a kdy mu proto zanechal uvědomění, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně byl zástupci žalobce advokátovi JUDr. Z. K. doručován dne 2.2.1998. Adresát však nebyl v místě doručování zastižen, a proto jej doručovatel uvědomil, že mu písemnost přijde znovu doručit dne 3.2.1998. Protože ani dne 3.2.1998 nebyl advokát JUDr. Z. K. v místě doručování zastižen, uložil v tento den doručovatel písemnost na poště a adresáta o tom vyrozuměl. Advokát JUDr. Z. K. si písemnost vyzvedl dne 13.2.1998.
Námitka dovolatele, že po vynesení rozsudku soudu prvního stupně \"na základě oboustranné neshody\" vypověděl plnou moc svému zástupci JUDr. Z. K., není důvodná. Z ustanovení §28 odst.3 o.s.ř. vyplývá, že odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce ani jeho zástupce advokát JUDr. Z. K. soudu neoznámili odvolání (výpověď) plné moci; soud prvního stupně proto v souladu s ustanovením §49 odst.1 o.s.ř. doručoval rozsudek soudu prvního stupně zástupci žalobce advokátu JUDr. Z. K.
Za výše uvedeného stavu věci mohl být rozsudek soudu prvního stupně účinně doručen ve smyslu ustanovení §47 odst.2 o.s.ř. zástupci žalobce advokátu JUDr. Z. K. jen tehdy, jestliže se dne 2.2.1998 zdržoval v místě doručení.
Z výpovědi advokáta JUDr. Z. K. a z potvrzení cestovní kanceláře H. T. bylo zjištěno, že zástupce žalobce byl spolu se svou manželkou ve dnech od 2.2.1998 do 13.2.1998 na dovolené ve Švýcarsku. Advokát JUDr. Z. K. nemá žádného zaměstnance, který by mohl písemnosti doručované mu poštou za něho převzít.
Z uvedených důkazů má dovolací soud za prokázané, že advokát JUDr. Z. K. se dne 2.2.1998 nezdržoval v místě, kde mu byl poštou doručován rozsudek soudu prvního stupně. Nebyly proto splněny předpoklady, vyžadované ustanovením §47 odst.2 o.s.ř. pro uložení této písemnosti na poště a pro její doručení tímto náhradním způsobem. Závěr odvolacího soudu o tom, že se den 6.2.1998 (tj. třetí den od uložení na poště) považuje za den doručení rozsudku soudu prvního stupně zástupci žalobce, proto nemůže být v souladu se zákonem.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§243b odst. 1 část věty za středníkem, §243b odst. 2 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci soud znovu rozhodne též o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. září 2000
JUDr. Ljubomír D r á p a l, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Romana Říčková