Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.09.2000, sp. zn. 22 Cdo 1952/2000 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:22.CDO.1952.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:22.CDO.1952.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 1952/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně M. S. proto žalovanému, V. M., o určení rozsahu dědictví, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 10 C 133/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. května 1998, čj. 24 Co 212/97-42, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobkyně shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. února 1997, čj. 10 C 133/96-23, jímž byla zamítnuta žaloba, aby bylo určeno, že pozemkové parcely čísel 282, 516, 203/2, 208/2 v kat. úz. D., zapsané ke dni 9. března 1967 ve vložce č. 17 pozemkové knihy Státního notářství v Trutnově pro obec a kat. úz. D., patří do pozůstalosti po F. P., zesnulém dne 4. února 1976, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodů, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241 odst. 3 písm. c/, d/ o. s. ř.). Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl zamítnutí dovolání s tím, že tvrzení účastníků a důkazy byly hodnoceny podle §132 až §135 o. s. ř. a že žalobkyni se nepodařilo prokázat svá tvrzení. Dovolání není přípustné. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné za naplnění předpokladů uvedených v §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. anebo v §239 odst. 1 a 2 o. s. ř. Podle §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ v této věci nejde, neboť odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, aniž by tomuto rozhodnutí předcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu. Podle §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. To se v dané věci nestalo. Podle §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání přípustné tehdy, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Ani tato situace v řízení nenastala, neboť návrh na připuštění dovolání nebyl učiněn. Proti rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání přípustné též tehdy, trpí-li řízení některou z vad taxativně vyjmenovaných v §237 odst. 1 o. s . ř. V dovolání se žalobkyně takových vad sama výslovně nedovolává a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z vad uvedených v §237 odst. 1 o. s. ř. došlo. Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení podle §§243b odst. 4, 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., neboť i když žalobkyně s dovoláním nebyla úspěšná, náklady vzniklé úspěšnému žalovanému nebylo možno považovat za účelně vynaložené náklady, jestliže vyjádření k dovolání směřovalo k věci samé, přestože šlo zjevně o nepřípustné dovolání a odmítnutí dovolání pro nepřípustnost nebylo žalovaným navrhováno. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20.září 2000 JUDr. František B a l á k, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/20/2000
Spisová značka:22 Cdo 1952/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:22.CDO.1952.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18