ECLI:CZ:NS:2000:22.CDO.880.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 880/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců: A) A. S. a B) L. S. proti žalovanému J. Č., o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 C 316/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. září 1999, čj. 13 Co 560/99-30, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. září 1999, čj. 13 Co 560/99-30, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 26. února 1997, čj. 6 C 316/98-11, určil, že vlastníky garáže evidenční číslo 1704 ve Z., ul. N., zapsané na listu vlastnictví č. 2427 pro obec a katastrální území Z. u Katastrálního úřadu ve Z. jsou žalobci. Žalovanému uložil, aby nahradil žalobcům náklady řízení v částce 6.650,- Kč.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací shora označeným usnesením jako opožděné odmítl odvolání žalovaného, které podal proti rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že zásilka, kterou byl žalovanému doručován rozsudek soudu prvního stupně, byla po prvním i druhém neúspěšném pokusu o doručení uložena na poště dne 23. dubna 1999, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.V souladu s ustanoveními §47 odst. 2 a §57 odst. 1 o. s. ř. se tak za den, kdy byl rozsudek žalovanému doručen, považoval 26. duben 1999 a konec 15denní lhůty k podání odvolání připadl na 11. května 1997. Žalovaný si zásilku vyzvedl na poště 6. května 1999 a podal odvolání na poště V. 1 až dne 17. května 1999, tedy již po uplynutí odvolací lhůty.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z §237 odst. l písm. f) a §238a odst. l písm. e) o. s. ř. a uvádí, že uplatňuje dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. a), c) a d) o. s. ř. Považuje za nesprávný právní závěr odvolacího soudu, že odvolání podal opožděně, resp. že mu byl rozsudek soudu prvního stupně řádně doručen uložením na poště ve smyslu §47 odst. 2 o. s. ř. V době jeho doručování se totiž v místě svého bydliště, kam mu byl doručován, nezdržoval. Jako starosta města V. byl pracovně 22. 3. 1999 ve Z., přespal tam u rodičů A. a J. Č. a ráno 23. 4. 1999 odcestoval do P., kde rovněž vyřizoval služební záležitosti. Kromě toho by nebyl účinně vyrozuměn o uložení zásilky obsahující rozsudek už proto, že na oznámení pošty bylo uvedeno, že rozsudek mu bude znovu doručen 23. 4. 1999 v době od 17.00 do 19.00 hod. Žalovaný navrhl, aby bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že přípustné dovolání (§238a odst. l písm. e/ o. s. ř.) bylo podáno osobou oprávněnou řádně a včas (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu §242 odst. 1, 3 o. s. ř.
Vady řízení uvedené v §237 odst. l o. s. ř. zjištěny nebyly. Žalovaný namítal, že došlo k vadě podle §237 odst. l písm. f) o. s. ř., avšak podle obsahu dovolání nevytýkal odvolacímu soudu nesprávný postup - stanovený zákonem, který by odvolací soud nerespektoval, ale nesprávnost jeho rozhodnutí: nesprávné zjištění skutkového stavu a nesprávné právní posouzení. Vlastní rozhodovací činnost soudu není nesprávným postupem ve smyslu uvedeného ustanovení.
Právní závěr o opožděnosti odvolání podaného žalovaným se opírá o aplikaci ustanovení §218 odst. písm. c) , §204 odst. l a §47 odst. 2 o. s. ř. a odvolací soud k němu dospěl na základě zjištění, která učinil z doručenky zásilky, kterou byl žalovanému rozsudek soudu prvního stupně doručován.
Podle §47 odst. 1 o. s. ř. do vlastních rukou je třeba doručit písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.
Podle §47 odst. 2 o. s. ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
K prokázání důvodů dovolání ve smyslu §243a odst. 2 o. s. ř. provedl dovolací soud dokazování. Z výpovědi svědka Z. D., primátora města Z. zjistil, že žalovaný se 22. 4. 1999 zúčastnil otevírání pobočky V., a. s., ve Z. Dále bylo zjištěno z výpovědí svědků A. a J. Č., rodičů žalovaného, že žalovaný v den, kdy se zúčastnil otevírání uvedené pobočky, u rodičů ve Z. přespal a následující den, tj. 23. 4. 1999, odcestoval mimo své bydliště.
Z uvedeného je zřejmé, že pokud odvolací soud vycházel z toho, že žalovaný se v místě bydliště zdržoval v době rozhodné pro doručení rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu §47 odst. 2 o. s. ř., šlo o zjištění předčasné. Z toho pak vyplývá také nesprávný právní závěr o opožděnosti odvolání. Jestliže se žalovaný se v místě bydliště, resp. na adrese, na kterou mu bylo doručováno, ve dnech 22.4 a 23. 4. 1999 nezdržoval, je třeba za den doručení rozsudku žalovanému považovat 6. květen 1999, kdy žalovaný rozsudek na poště převzal. Odvolání podané na poště 17. května 1999 je včasné v rámci 15 denní odvolací lhůty, stanovené §204 odst. l o. s. ř.
Dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. b) a d) o. s. ř. tak byly naplněny. Dovolací soud proto napadené usnesení odvolacího soudu za použití §243b odst. 1 a 2 o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. září 2000
JUDr. Marie R e z k o v á , v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Marcela Jelínková