Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.05.2000, sp. zn. 25 Cdo 1232/2000 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.1232.2000.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.1232.2000.1
sp. zn. 25 Cdo 1232/2000 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. Z., proti žalovaným 1/ P. K. a 2/ D. K., o zaplacení 5.250,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 9 C 125/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. ledna 2000 č. j. 14 Co 1094/99-25, takto: I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 20. 9. 1999 č. j. 9 C 125/99-11 zamítl žalobu na zaplacení částky 5.250,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 1. 2000 č. j. 14 Co 1094/99-25 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že bylo rozhodnuto na základě nesprávně zjištěného stavu věci a že z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu není patrno, zda soud rozhodoval podle občanského nebo obchodního zákoníku. Podle dovolatele soud prvního stupně žalovaným „nadržoval\" a oba soudy pochybily zejména tím, že nepřizvaly do řízení soudního znalce, že při rozhodování se opíraly o hypotetické tvrzení ohledně předpokládaného rozsahu prací ve smlouvě o dílo mezi žalobcem a žalovanými a odvolací soud nesprávně posoudil důkazní břemeno žalobce. Dovolatel navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brá-ní rozhodnutí o dovolání žalobce nedostatek podmínky dovolacího řízení. Podle ustanovení §240 odst. l věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §24l odst. l věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá práv-nické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo ko-merčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s práv-nickým vzděláním, který za něj jedná. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napad-nout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon při-pouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje poža-davek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst.1 o.s.ř. jedná), který se roz-hodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl za-stoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl. Z ustanovení §24l odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho za-městnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účin-ností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé). V posuzovaném případě podal žalobce dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advoká-tem, neboť současně s podáním dovolání doložil, že jeho původní zastoupení Mgr. Z. P. bylo ukončeno. Zároveň dovolání ne-bylo advokátem sepsáno a nebylo ani doloženo, že by žalobce měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně proto žalobce usnesením ze dne 10. 3. 2000 č. j. 9 C 125/99-36 poučil mimo jiné o tom, že pokud je jeho podání dovoláním, musí být zastoupen advokátem. Současně jej poučil, že dovolací řízení bude za-staveno, pokud vady podání nebudou odstraněny, a stanovil mu k tomu lhůtu 14 dnů. Dovolatel do současné do-by, přestože lhůta uplynula dne 30. 3. 2000, nedostatek povinného zastoupení neodstranil. Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud Čes-ké republiky řízení o dovolání žalobce - aniž by bylo třeba zabývat se otázkou přípustnosti podaného dovolání (§236 a násl. o.s.ř.) - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 24. května 2000 JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/24/2000
Spisová značka:25 Cdo 1232/2000
ECLI:ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.1232.2000.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18