ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.1794.2000.1
sp. zn. 25 Cdo 1794/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. S., proti žalovaným 1/ V. M. a 2/ Š. M., o 196.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 204/94, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 1999 č.j. 53 Co 708/98 - 49, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 30. 9. 1997 č. j. 30 C 204/94 - 28, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 8. 1998 č. j. 30 C 204/94 - 43, změnil Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudek tohoto soudu ze dne 20. 5. 1992 č. j. 24 C 96/92 - 5 tak, že první žalovaná je povinna zaplatit žalobci 196.000,- Kč s 3 % úrokem z částky 56.000,- od 1. 6. 1991 a z částky 140.000,- Kč od 3. 10. 1991 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 6.870,- Kč, žalobu proti druhému žalovanému zamítl, žalobci uložil zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení 10.805,- Kč a dále rozhodl o soudním poplatku.
K odvolání žalobce proti výroku usnesení soudu prvního o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 1. 1999 č.j. 53 Co 708/98 - 49 změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku tak, že žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 5.400,- Kč, a dále vyslovil, že jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti výroku tohoto usnesení o náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobce a druhého žalovaného podal žalobce včas dovolání podle ust. §241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř. (správně ust. §241 odst. 3 písm.d/ o.s.ř.). Nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu, neboť má za to, že s ohledem na okolnosti případu a na jeho poměry vyplývajícími z toho, že je zdravotně postižen a je poživatelem plného invalidního důchodu, mělo být soudem rozhodnuto podle ust. §150 o.s.ř., neboť jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, na základě kterých nemusí soud výjimečně náhradu nákladů přiznat. V této souvislosti namítá, že v daném případě soud nevzal v úvahu všechny rozhodující skutečnosti a že mu též bylo znemožněno zúčastnit se jednání před soudem, čímž mu byla odňata možnost jednat před soudem. I když splatnost nákladů řízení, které má druhému žalovanému zaplatit, byla rozhodnutím odvolacího soudu prodloužena ze 3 dnů na 30 dnů, jde přesto o lhůtu velmi krátkou, neboť s ohledem na výši důchodu, na to, že poskytnutím půjčky první žalované přišel o veškeré úspory, jakož i s ohledem na jeho zdravotní postižení neumožňující mu získat jakýkoliv jiný příjem, není schopen částku 5.400,- Kč uhradit. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo ve výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným změněno tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř. ) se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Podle ustanovení §236 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje ustanovení §238a a §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo: a/ změněno usnesení soudu prvního stupně: to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích, b/ rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč, c/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, d/ odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, e/ odvolání odmítnuto, f/ odvolací řízení zastaveno.
Ustanovení §239 o.s.ř. upravuje případy přípustnosti dovolání proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, a odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, příp. účastník učinil včas návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, jemuž nebylo vyhověno.
V dané věci nejde o žádný z uvedených důvodů přípustnosti dovolání. Proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení není dovolání podle §238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přípustné.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není v dané věci přípustné ani z důvodů, které zákon vypočítává v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť z obsahu spisu neplyne, že by usnesení odvolacího soudu trpělo některou z vad uvedených v tomto ustanovení. Pokud dovolatel namítá, že mu bylo znemožněno zúčastnit se jednání před soudem, z čehož dovozuje, že mu byla odňata možnost jednat před soudem (§237 odst. 1 písm.f/ o.s.ř.), nelze této jeho námitce přisvědčit, neboť o nákladech řízení rozhoduje soud usnesením (srov. §152 odst. 1 věta prvá, §167 odst. 1 o.s.ř.), a k rozhodnutí o nákladech řízení a k projednání odvolání proti výroku rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení není třeba nařizovat jednání (§214 odst. 1 písm.f/ o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Proto bylo dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1, o.s.ř., neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá žalobce právo na náhradu nákladů tohoto řízení a druhému žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. srpna 2000
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová