ECLI:CZ:NS:2000:25.CDO.2825.2000.1
sp. zn. 25 Cdo 2825/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z. I., společnost s ručením omezeným, proti žalované K. H., o zaplacení 8.799,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 9 C 45/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. srpna 2000 č. j. 11 Co 736/99 - 36, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 2. 8. 1999 č. j. 9 C 45/99 - 22 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 8.799,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 16. 5. 1997 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 4.800,- Kč, to vše ve splátkách po 1.000,- Kč měsíčně, které jsou splatné od právní moci rozsudku, vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek.
K odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 3. 8. 2000 č. j. 11 Co 736/99 - 36 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §239 odst. 2 o.s.ř. a podává jej z důvodu uvedeného v ust. §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., tedy pro nesprávné právní posouzení věci. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle ust. §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř.
Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn ( §238 odst. 1 písm.a/ o.s.ř.), nebo jímž byl potvrzen rozsudek, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( §238 odst. 1 písm.b/ o.s.ř.). Podle §238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. není dovolání podle odstavce 1 tohoto ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.
Podle §239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu.
Podle §239 odst. 2 o.s.ř. nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Podle ust. §239 odst. 3 o.s.ř. platí ust. §237 odst. 2, §238 odst. 2 a §238a odst. 2 obdobně.
V dané věci žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 8.799,- Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena již samotným ustanovením §238 odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (§239 odst. 3 o.s.ř.).
Zbývalo posoudit otázku přípustnosti dovolání z hlediska ust. §237 odst. 1 o.s.ř., tedy zda v řízení došlo k vadám uvedeným v tomto ustanovení. Dovolatelka netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ust. §237 odst. 1 o.s.ř..
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., odmítl podle §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm.c/ o.s.ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá žalovaná právo na náhradu svých nákladů řízení a žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 13. prosince 2000
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová