ECLI:CZ:NS:2000:26.CDO.2495.2000.1
sp. zn. 26 Cdo 2495/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce L. D., proti žalovanému J. Č., o zaplacení částky 37.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 18 C 149/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 1998, č. j. 39 Co 429/97-40, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. ledna 1998, č. j. 39 Co 429/97-40, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 (soudu prvního stupně) ze dne 30. ledna 1997, č. j. 18 C 149/95-25, v zamítavém výroku o věci samé co do částky 34.500,- Kč s příslušenstvím potvrdil (potvrzující výrok) a zrušil jej v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 2.500,- Kč a ve výroku o nákladech řízení (zrušující výrok), a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Ve vztahu k potvrzujícímu výroku odvolací soud dovodil, že nájemní smlouva ze dne 30. prosince 1992, na jejímž základě se žalobce domáhal zaplacení částky 34.500,- Kč s příslušenstvím, je pro rozpor se zákonem (ustanovením §3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění před změnou provedenou s účinností od 3. prosince 1999 zákonem č. 302/1999 Sb.) neplatná a proto z této (neplatné) smlouvy nemohl pro žalovaného vyplynout závazek, jehož splnění se žalobce domáhal.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, z jehož obsahu vyplývá, že směřuje proti potvrzujícímu výroku napadeného rozsudku. Jeho přípustnost opřel o ustanovení "§238 odst. 1" zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."). Formálně v něm uplatnil dovolací důvody podle §241 odst. 2 (správně odst. 3) písm. b/, c/ a d/ o.s.ř. Z obsahu dovolání lze dovodit návrh, aby dovolací soud zrušil potvrzující výrok napadeného rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání bylo sice podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu - jeho potvrzujícímu výroku (§236 odst. 1 o.s.ř.), včas a subjektem k tomu oprávněným, tj. účastníkem řízení (žalobcem) řádně zastoupeným advokátkou (§240 odst. 1, §241 odst. 1 a 2 o.s.ř.), avšak není v dané věci přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Nejde - li o případ vad řízení taxativně uvedených v §237 odst. 1 o.s.ř. - a ty v daném případě nebyly žalobcem v dovolání namítány a z obsahu spisu nevyplývají - řídí se přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ustanoveními §238 odst. 1 písm. a/ a b/ a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř.
O žádný z těchto případů přípustnosti dovolání v daném případě nejde. Jelikož rozsudek odvolacího soudu není rozsudkem měnícím rozsudek soudu prvního stupně, nýbrž v napadeném výroku jde o rozsudek potvrzující, nemůže být dovolání přípustné ve smyslu §238 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. Podle §238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. nemůže být dovolání přípustné proto, že napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil (v tam uvedeném rozsahu) v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně. Nenavrhl - li žalobce vyslovení přípustnosti dovolání, nelze - logicky vzato - uvažovat o nevyhovění návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání a tím o přípustnosti dovolání podle §239 odst. 2 o.s.ř.; odvolací soud sám přípustnost dovolání proti svému rozsudku - jeho potvrzujícímu výroku - ve smyslu §239 odst. 1 o.s.ř. nevyslovil.
Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. dovolání odmítl pro nepřípustnost, aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných dovolacích důvodů podle §241 odst. 3 písm. b/, c/ a d/ o.s.ř.
Žalobce z procesního hlediska zavinil, že jeho dovolání bylo odmítnuto, avšak žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první /per analogiam/ o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. prosince 2000
JUDr. Miroslav F e r á k,v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová