ECLI:CZ:NS:2000:28.CDO.155.2000.1
sp. zn. 28 Cdo 155/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A/ P. Z. a B/ H. K., proti žalovanému P. F., o vydání nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 5 C 21/92, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 1999, č.j. 13 Co 585/99-291, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací shora uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rokycanech jako soudu prvního stupně ze dne 13. 4. 1999, č.j. 5 C 21/92-268, kterým byla žalovanému uložena povinnost vydat žalobcům dům čp. 316 ve Z. s veškerým příslušenstvím sestávajícím z oplocení, studny, dřevěné kůlny a venkovních úprav, stavební pozemek č. 414 o výměře 668 m2 a zahradu parc. č. 263/2 o výměře 1033 m2, zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v R. pro obec a katastrální území Z. na LV č. 1001, a to každému jednou ideální polovinou do jednoho měsíce od právní moci rozsudku a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobců. Dále bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. (Vydání napadeného rozsudku předcházelo vydání usnesení Krajského soudu v Plzni jako soudu odvolacího ze dne 30. 6. 1993, č.j. 10 Co 105/93-40, kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Rokycanech jako soudu prvního stupně ze dne 25. 1. 1993, č.j. 5 C 21/92-32, jímž byla žaloba zamítnuta a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nový rozsudek soudu prvního stupně ze dne 28. 1. 1998, č.j. 5 C 21/92-225, kterým bylo žalobnímu návrhu vyhověno, byl k odvolání žalovaného usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 6. 1998, č.j. 13 Co 340/98-246, zrušen a věc znovu vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.)
Proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný zastoupený advokátkou dovolání. Uplatnil dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle §241 odst. 2 písm. d) o.s.ř. (zřejmě měl správně na mysli §241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.) a dále namítal, že řízení „trpí vadou, kterou předjímá ustanovení §242 odst. 1 o.s.ř.\" Navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. Rovněž požádal o odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, že však dovolání v této věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání je založena předně v případech vyjmenovaných v ustanovení §237 odst. 1 písm. a) až g) o.s.ř. Existence tam uvedených vad řízení (důvodů zmatečnosti) představuje současně dovolací důvod podle §241 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Z obsahu spisu se však závěr o takové vadě nenabízí a ostatně to dovolatel ani netvrdí.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani za použití ustanovení §238 odst. 1 písm. a) nebo b) o.s.ř. V této věci jde nikoliv o měnící meritorní rozhodnutí odvolacího soudu, nýbrž o potvrzující rozsudek. Přitom tomuto potvrzujícímu rozsudku nepředcházelo vydání předchozího rozhodnutí soudu prvního stupně, které by bylo zrušeno odvolacím soudem s účinky vázanosti soudu prvního stupně právním názorem soudu odvolacího.
Konečně z rozhodnutí odvolacího soudu nevyplývá, že by tento založil přípustnost dovolání výrokem svého rozsudku pro řešení právní otázky zásadního významu, jak má na mysli ustanovení §239 odst. 1 o.s.ř. Z obsahu spisu se ani nepodává závěr, že by dovolatel využil svého práva podle ustanovení §239 odst. 2 o.s.ř. a návrh na připuštění dovolání za podmínek tam uvedených sám učinil do doby vyhlášení rozsudku odvolacího soudu.
Z uvedeného je zřejmé, že přípustnost dovolání proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu v této věci nelze dovodit z žádného procesního ustanovení. Dovolací soud musel proto podle §243b odst. 4 o.s.ř. za použití §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu zkoumání dovolacích námitek v něm obsažených.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. za použití §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch a žalobcům v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30.srpna 2000
JUDr. Josef R a k o v s k ý, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová