ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.1063.99.1
sp. zn. 29 Cdo 1063/99
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce D. p. hl. m. P., a. s., proti žalovaným 1) B. S., 2) J. H., 1) žalovaná zastoupena advokátem, o zaplacení 159.416,- Kč, k dovolání 1) žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 1999, č. j. 23 Co 663/98-141, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 1999, č. j. 23 Co 663/98-141 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 1. 1999, č. j. 23 Co 663/98-141 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 9. 1998, č. j. 9 C 377/95-122 v části, jíž byla zamítnuta žaloba proti 2) žalovanému a rozsudek soudu prvního stupně změnil v části týkající se 1) žalované tak, že této žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 159.416,- Kč a náklady řízení před soudy obou stupňů; 2) žalovanému pak náklady řízení před soudy obou stupňů nebyly přiznány.
V obsáhlém odůvodnění rozsudku, v němž byl rekapitulován průběh řízení, odvolací soud zejména uvedl, že v řízení bylo doloženo a mezi účastníky to nebylo ani sporné, že 1) žalovaná podepsala objednávku o opravě autobusu, autobus byl žalobcem opraven a převzal ho J. H., tj. 2) žalovaný. Na tento stav poté odvolací soud aplikoval ust. §536 odst. 1 a §537 odst. 2 obch. zákoníku a dospěl k závěru, že v souzené věci smlouvu o dílo - opravě autobusu - uzavřela se žalobcem 1) žalovaná, žalobce podle smlouvy plnil a proto byl oprávněn požadovat zaplacení ceny díla. Pokud 1) žalovaná namítala, že cenu díla měl zaplatit 2) žalovaný (J. H.), vlastník opraveného autobusu, toto měla a mohla včas oznámit žalobci. Fakt, že 2) žalovaný docházel do dílen žalobce, specifikoval postup oprav a vozidlo po opravě převzal, nezakládá relevantní podklad pro závěr, že tímto došlo k uzavření smlouvy ústní. Smluvními partnery na základě písemné smlouvy byly žalobce a 1) žalovaná. To, že 2) žalovaný převzal autobus a byl v kontaktu s pracovníky žalobce při realizaci smlouvy, nic nemění na uvedeném závěru. Proto odvolací soud dospěl k závěru, že nositelkou povinností, vyplývajících ze smlouvy ze dne 6. 4. 1992, je 1) žalovaná.
Vzhledem k uvedenému proto odvolací soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno výše.
Dovoláním ze dne 17. 3. 1999 napadla 1) žalovaná výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v části, v níž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně a 1) žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 159.416,- Kč a na nákladech řízení částku 12.700,- Kč.
V odůvodnění dovolání 1) žalovaná zejména uvedla, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkových zjištění, která nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování a věc byla tímto soudem nesprávně právně posouzena.
Pokud jde o nesprávné skutkové zjištění dospěl odvolací soud v rozporu s provedenými důkazy k závěru, že mezi 1) žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o dílo týkající se opravy autobusu, který byl ve vlastnictví 2) žalovaného, neboť vycházel z objednávky ze dne 6. 4. 1992, avšak nevypořádal se s dalšímu důkazy, zvláště s výpovědí 2) žalovaného, z níž vyplývá, že on jednal se zaměstnanci žalobce o rozsahu opravy, projednával cenu opravy, vystupoval jako objednatel, neboť byl vlastníkem opravovaného autobusu a 1) žalovaná objednávku sepsala na své jméno proto, že 2) žalovaný neměl u sebe živnostenské oprávnění a tato skutečnost byla žalobci známa, o čemž svědčí i to, že opravený autobus byl vydán 2) žalovanému. Odvolací soud se dále nezabýval otázkou ceny za dílo, která je nutnou součástí smlouvy o díla ve výši 159.416,76 Kč. V objednávce ze dne 6. 4. 1992 byla však uvedena cena opravy 64.000,- Kč + - 20%, z toho vyplývá, že cena měla činit nejvýše částku 76.800,- Kč. 1) žalovaná v této souvislosti poukazuje na to, že zvýšenou cenu nedojednávala ona, ale 2) žalovaný, z toho lze dovodit, že objednavatelem byl 2) žalovaný, což dokládá i to, že opravený autobus převzal.
Nesprávné právní posouzení pak 1) žalovaná spatřuje v tom, že bylo prokázáno, že s ní nebyly dohodnuty opravy, které byly provedeny a jejich cena a proto nelze dospět k závěru, že s 1) žalovanou byla uzavřena řádná smlouva o dílo podle ust. §536 obch. zákoníku. Dále existují pochybnosti o tom, zda vůbec byla dohodnuta cena za dílo, neboť z protokolu o převzetí vozidla je zřejmé, že předpokládaná cena byla dodatečně vepsána do protokolu o převzetí vozidla do opravy, což vyplývá z rozdílného typu písma.
Dále 1) žalovaná odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval otázkou vzniku nároku zhotovitele (žalobce) na zaplacení díla. Pokud by se vyšlo z toho, že 1) žalovaná byla objednavatelkou, pak žalobci nevznikl nárok na zaplacení díla, neboť nesplnil svoji povinnost předat dílo 1) žalované, protože ho předal 2) žalovanému, k čemuž nebyl 1) žalovanou zmocněn. Z toho 1) žalovaná dovozuje, že nárok na zaplacení ceny díla vůči ní nemohl vzniknout.
Vzhledem k tomu 1) žalovaná navrhuje, aby dovolací soud dovoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení a dále 1) žalovaná navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku.
V podání ze dne 3. 5. 1999 se k dovolání vyjádřil žalobce. Ve vyjádření zejména uvedl, že objednavatelem byla 1) žalovaná, neboť opravu písemně objednala. Smlouva o dílo (provedení opravy) má podle žalobce potřebné náležitosti, cena opravy byla uvedena do protokolu (zakázkového listu) ze dne 6. 4. 1992 a 1) žalovaná byla přítomna jednání o ceně opravy uvedené v tomto protokole. Opravený autobus převzal 2) žalovaný, což bylo učiněno se souhlasem a vědomím 1) žalované. Žalobce proto navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Nejvyšší soud posoudil dovolání 1) žalované podle ust. §240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatelka je zastoupena advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.
Dovolání je v posuzovaném případě přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť v části napadené dovoláním odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.
V dovolání uplatněnými dovolacími důvody je to, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování [§241 odst. 3 písm. c) o. s. ř.] a dále to, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.].
Ze skutkových zjištění učiněných soudy v předchozím řízení, z nichž dovolací soud vychází, vyplývá, že 1) žalovaná objednávkou ze dne 6. 4. 1992 objednala u žalobce provedení opravy autobusu v rozsahu dle přílohy čís. zakázky 30174 s předpokládanou cenou opravy 64.000,- Kč + - 20% a tento zakázkový list je podepsán 1) žalovanou.
Opravovaný autobus KAROSA byl vlastnictvím 2) žalovaného, který poté se souhlasem 1) žalované, jak lze dovodit z jejích vyjádření, včetně dovolání, se žalobcem jednal o rozsahu opravy, její ceně a opravený autobus 2) žalovaný také převzal dne 22. 4. 1994, o čemž svědčí jím podepsaný zakázkový list. č. 30174.
Z výpovědi 2) žalovaného dále vyplývá (č.l. 90), že "cenu uvedenou v seznamu objednaných prací ze 6. 4. 1992 mi sdělil p. ředitel a jeho náměstek, já jsem s cenou souhlasil". Dále 2) žalovaný uvedl, že byly prováděny jen ty práce, které byly uvedeny v seznamu, tj. v zakázkovém listě 30174. V tomto listě byl dodatečně dopsán text: č. motoru F 531 75 00 99, k bodu 1: výměna motoru". Předpokládaná cena uvedená v zakázkovém listě činila 64.000,- Kč +- 20% a nebyla v něm uvedena cena jiná.
Žalobce poté vystavil za provedenou opravu fakturu č. 23986/255560 ze dne 19. 6. 1992, kterou požadoval na 1) žalované zaplacení částky 159.416,76 Kč.
Odvolací soud na základě uvedeného skutkového stavu dospěl správně k závěru, že smlouvu o dílo, tj. o provedení opravy předmětného autobusu, uzavřela se žalobcem 1) žalovaná a není rozhodné, že vlastníkem autobusu byl 2) žalovaný, popř. není rozhodné, z jakého důvodu 1) žalovaná uvedenou smlouvu se žalobcem uzavřela. Dále je zřejmé, že se souhlasem 1) žalované jednal se žalobcem o opravě 2) žalovaný.
Závazkový vztah mezi žalobcem a 1) žalovanou odvolací soud správně posuzoval podle ust. §536 a násl. obch. zákoníku.
Ve smlouvě o dílo (zakázkovém listě č. 30174 ze 6. 4. 1992) byla uvedena cena opravy díla 64.000,- Kč +- 20%, přičemž byla žalobcem fakturována cena opravy ve výši 159.416,76 Kč a tuto fakturovanou částku odvolací soud žalobci přiznal.
Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je zřejmé, že tento soud ohledně fakturované ceny opravy vycházel z účastnické výpovědi 2) žalovaného uvedené v protokole o jednání ze dne 8. 1. 1998 (č.l. 90), že 2) žalovaný s touto cenou opravy souhlasil. Odvolací soud ovšem pominul, že 2) žalovaný mluvil o ceně uvedené "v seznamu obj. prací ze 6. 4. 1992" a s touto cenou souhlasila dále odkazoval na svoji výpověď při jednání dne 23. 10. 1997 (č.l. 83), kde uvedl, že mu při zadávání zakázky bylo sděleno, že cena opravy bude činit 70 až 80 tis. Kč a následně o ceně nikdo nejednal.
Z uvedeného je zřejmé, že v otázce ceny opravy vychází rozsudek odvolacího soudu ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, resp. z provedeného dokazování nevyplývá, že by byla odsouhlasena změna ceny opravy. V této souvislosti nebylo zjišťováno, zda event. nedošlo k dohodě o změně rozsahu opravy s důsledky na její cenu ve smyslu §549 odst. 1, věta za středníkem obch. zákoníku, tj. že by objednatel byl poté povinen zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou.
Dovolací soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že dovolání je důvodné a rozsudek odvolacího soudu je třeba zrušit. V novém řízení bude nutné provést dokazování ohledně oprávněnosti žalobou požadované ceny opravy, tj. zda došlo k dohodě o změně ceny opravy, popř. zda byla dohodnuta změna rozsahu opravy a po tomto zjištění bude třeba věc posoudit podle ustanovení §536 a násl. obch. zákoníku.
Nejvyšší soud proto podle §238 odst. 1 písm. a), §241 odst. 3 písm. c) a §243b odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soud k dalšímu řízení.
O nákladech dovolacího řízení bude podle §243d, posl. věta o. s. ř. rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. prosince 2000
JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Žouželová