ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.1207.99.1
sp. zn. 29 Cdo 1207/99
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., JUDr. Zdeňka Dese, JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce: P. P. h., a. s., zast. advokátem, proti žalovanému: P. H., spol. s r. o., o zaplacení 278.505,- Kč s přísl., k dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 1998, čj. 1 Cmo 63/97 - 98, takto:
I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 1998, čj. 1 Cmo 63/97 - 98 se zrušuje v části týkající se zaplacení 278.106,- Kč a věc se vrací v uvedeném rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení ve věci.
II. Dovolání se v části týkající se zaplacení 399,- Kč odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 12. 1998, čj. 1 Cmo 63/97 - 98 změnil rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 7. 11. 1996, čj. 3 Cm 72/92 - 69 tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 278.106,- Kč, do částky 399,- Kč žalobu zamítl a dále uložil žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 23.428,- Kč a dále náklady odvolacího řízení ve výši 29.219,- Kč.
V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a znovu provedl důkazy zjišťovacími protokoly č. 2/04/91 ze dne 25. 3. 1991, č. 6/04/91 ze dne 29. 4. 1991 a č. 11/04/91 ze dne 29. 4. 1991 a dodatkem č. 27 ze dne 14. 11. 1991 k hospodářské smlouvě č. 0837 ze dne 26. 1. 1987.
Odvolací soud při hodnocení provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobci vzniklo právo na zaplacení splátkového listu č. 4/04/9, neboť podle §2 (správně §7) odst. 4, 1. věta vyhl. č. 37/1983 Sb. právo na splátku vznikalo dnem, kdy odběratel v rámci ověřování správnosti výše splátek podepsal zjišťovací protokol. Neověřil-li odběratel správnost výše splátky podepsáním zjišťovacího protokolu, ačkoliv k tomu dodavatel včas poskytl řádné podklady, vznikalo podle §2 (správně §7) odst. 4, 3. věta vyhl. č. 37/1983 Sb. právo na splátku pátý pracovní den po uplynutí měsíce, v němž byly příslušné dodávky provedeny.
K námitce žalovaného, že stavební práce byly provedeny vadně, odvolací soud dospěl k závěru, že vyhl. č. 37/1983 Sb. vztah mezi vadným provedením stavebních prací a vznikem práva na splátku neupravovala. Podmínky, při jejichž splnění právo na splátku vzniklo, byly vymezeny v §7 odst. 4 vyhl. č. 37/1983 Sb. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že splátkou se rozumí částka, kterou odběratel poskytuje dodavateli na úhradu nákladů spojených s prováděním dodávky a odvolací soud konstatoval, že je nutné si uvědomit, že i při vadném provedení prací dodavateli náklady vznikají. Dle názoru odvolacího soudu je nutno dospět k závěru, že vadné provedení příslušné části dodávky ještě neznamená neexistenci práva na splátku.
Pokud jde o námitku žalovaného, že žalobce si měl svůj nárok vypořádat v konečné faktuře, tak jak se strany dohodly v dodatku č. 27, k tomuto odvolací soud konstatoval, že v průběhu sporu se nepodařilo prokázat, že smluvní strany tento dodatek uzavřely, neboť žádná ze smluvních stran nepředložila text připomínek, se kterými odběratel tento dodatek odsouhlasil.
Jako důvodnou shledal odvolací soud námitku žalovaného, že ve zjišťovacím protokole č. 11/04/91 došlo ze strany žalobce k chybnému výpočtu, a že částka ve výši 399,- Kč byla ze strany žalobce požadována neoprávněně.
Odvolací soud proto na základě výše uvedených důvodů napadený rozsudek v části změnil (§220 odst. 1 o. s. ř.) a přiznal žalobci právo na zaplacení částky 278.106,- Kč. Co do částky 399,- Kč odvolací soud žalobu zamítl.
Dovoláním ze dne 10. 2. 1999 napadl žalovaný výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu s tím, že dovolání je přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a žalovaný ho podává z důvodů dle ust. §241 odst. 3 písm. c) a d) o. s. ř.
V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že rozsudku odvolacího soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci, neboť ust. §2 (správně §7) odst. 4, 3. věta vyhl. č. 37/1983 Sb., o které odvolací soud opřel své rozhodnutí, se podle názoru dovolatele vztahuje na případy, kdy právo na splátku dodavatele vzniká v důsledku nečinnosti odběratele, který ačkoliv obdržel od dodavatele řádné podklady pro kontrolu provedených prací, provedené práce neověřil a zjišťovací protokol nepodepsal.
V tomto případě však odběratel v součinnosti s investorem provedl podle předaných podkladů ověření správnosti výše splátky a zjistil, že práce nebyly provedeny v rozsahu uvedeném ve zjišťovacích protokolech a splátkovém listu a navíc některé z provedených prací byly provedeny vadně. Z tohoto důvodu zjišťovací protokoly nepodepsal a splátkový list uhradil pouze částečně, a to ve výši skutečně provedených a ověřených prací (dle soupisu provedených prací a dodávek odsouhlasených investorem dne 7. 5. 1991).
Odvolací soud dále nepřihlédl ke skutečnosti, že dodavatel se následně dostal do prodlení s prováděním prací, nedodržel termíny odevzdání a převzetí dodávek tvořících fakturační celek FAC 1001 stanovené v plánu organizace výstavby a tak byl žalovaný nucen pozastavit proplácení splátkových listů až do doby předání a převzetí fakturačního celku v souladu s §8 vyhl. 37/1983.
Tato skutečnost pak vedla k sepsání dodatku č. 27, ve kterém se strany dohodly na zrušení HS 0837 ke dni 30. 11. 1991, předání a převzetí do této doby provedených prací a dodávek a vystavení konečné faktury. Žalobce však ujednání obsažená v dodatku č. 27 nesplnil, provedené práce žalovanému nepředal, konečnou fakturu nevystavil a provádění prací na stavbě zastavil. Žalovaný později dokončil provedení prací na stavbě za žalobce, a to včetně prací uplatněných ve splátkovém listu č. 4/04/91.
Vzhledem k uvedenému proto žalovaný navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
K dovolání se v podání ze dne 24. 6. 1999 vyjádřil žalobce. Ve vyjádření zejména uvedl, že v dovolání bylo chybně označeno jeho sídlo, dále žalobce uvedl, že neshledává, že by odvolací soud vzal za zjištěno něco, co ve spise není, anebo že by nepokládal za zjištěnou podstatnou skutečnost, která bez dalšího z "obsahu spisu naopak vyplývá".
K obsahu jednotlivých námitek žalovaného v dovolání žalobce uvedl, že z dokladů založených ve spise je zřejmé, že zjišťovací protokoly č. 9/04/91 z 29. 4. 1991 na Kč 99.789,-, č. 17/4/91 z 29. 4. 1991 na Kč 42.641,-, č. 16/04/91 ze dne 29. 4. 1991 na Kč 2,846.117,-, jsou žalovaným potvrzeny. Zjišťovací protokoly č. 11/04/91 z 29. 4. 1991 na Kč 7.517 a č. 2/04/91 ze dne 25. 3. 1991 na Kč 26.121,-, potvrzeny nejsou s odůvodněním žalovaného, že práce byly provedeny vadně. Odvolací soud v napadeném rozhodnutí pak správně konstatuje, že tehdy platná vyhl. č. 37/83 Sb. nevázala vznik práva na zaplacení splátky event. vadně provedenými pracemi, když navíc žalovaný vadnost prací v průběhu řízení žádným způsobem nedoložil, ač se jedná o spor zahájený v červenci 1991.
Žalovaný opět své tvrzení ohledně údajného prodlení žalobce s prováděním prací žádným způsobem neprokázal, navíc, tuto námitku vznesl v podstatě až v dovolacím řízení. Podle obsahu poslední věty čl. III., odst. 5 zák. č. 103/90 Sb. se povinnost, stanovená ust. §8 vyhl. č. 37/83 Sb., stala pouhým jednostranným oprávněním investora. Toto právo, jak shora uvedeno, žalovaný vůči žalobci nikdy neuplatnil ani v průběhu řízení před soudem prvého a druhého stupně, námitku vznesl až ve svém dovolání, tedy v době, kdy event. toto jeho právo bylo již s ohledem na obsah ust. §§130 a 131 HZ dávno promlčeno, přičemž žalobce se samozřejmě této námitky promlčení dovolává.
Dodatek č. 27 k HS č. 0837-2 stavba Z. T. - M. nebyl nikdy mezi účastníky řízení uzavřen, naopak, jak vyplývá z připojených fotokopií písemných listin, smluvní vztah existoval i v roce 1992 s tím, že závazky z této smlouvy jsou k dnešnímu již dávno promlčeny, kromě práv na zaplacení splátek, jež byla ze strany žalobce včas uplatněna.
Vzhledem k uvedenému proto žalobce navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalovaného v celém rozsahu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud posoudil dovolání žalovaného podle ust. §240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.
Z dovolání vyplývá, že žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu dle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
V posuzovaném případě je dovolání přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. u výroku I. odst. 1 rozsudku odvolacího soudu, neboť odvolací soud v tomto výroku změnil rozsudek soudu prvního stupně, pokud se týká částky 278.106,- Kč a žalovanému uložil její zaplacení.
Pokud jde o částku 399,- Kč, jejíž zaplacení, resp. žalobu o její zaplacení, odvolací soud ve svém výroku pod bodem I. odst. 2 zamítl, jde ve vztahu k rozsudku soudu prvního stupně o výrok potvrzující, neboť i soud prvního stupně v této části žalobu zamítl a je nerozhodné, že odvolací soud ve svém rozsudku tento výrok uváděl větou, že i v této části se mění rozsudek soudu prvního stupně. V této části je proto dovolání nepřípustné, neboť v tomto výroku bylo žalovanému vyhověno (tzv. subjektivní nepřípustnost dovolání).
V dovolání žalovaný označil jako dovolací důvod to, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování [§241 odst. 3 písm. c) o. s. ř.] a že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241 odst. písm. d) o. s. ř.].
O vadu řízení podle §241 odst. 3 písm. c) o. s. ř. se jedná zejména tehdy, vzal-li soud v úvahu skutečnosti, které nevyplynuly z provedených důkazů, resp. pominul rozhodné skutečnosti, které z provedeného dokazování vyplynuly nebo za řízení vyšly najevo.
Dovolatel dále v dovolání tvrdil, že odvolací soud zjištěný skutkový stav nesprávně právně posoudil [dovolací důvod dle ust. §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.], a to že ust. §2 (správně §7) odst. 4, 3 . věta vyhl. č. 37/1983 Sb. se vztahuje na případy, kdy právo na splátku vzniká v důsledku nečinnosti odběratele, tj. na případ, kdy odběratel provedené práce neověřil a zjišťovací protokol nepodepsal, ačkoliv od dodavatele obdržel řádné doklady pro kontrolu provedených prací. V posuzovaném případě žalovaný tvrdí, že práce nebyly provedeny v rozsahu uvedeném ve zjišťovacích protokolech a splátkovém listu a některé práce byly provedeny vadně a toto tvrzení opírá o odsouhlasení provedených dodávek ze dne 7. 3. 1991 provedené investorem stavby.
Předně je nutné uvést, že v případě zpochybnění rozsahu provedených prací zahrnutých v předmětných zjišťovacích protokolech č. 2/04/91, č. 6/04/91 a č. 11/04/91, popř. jejich vadnosti jde o skutková zjištění.
Odvolací soud po opakovaném dokazování zjistil, že žalovaný ze zjišťovacího protokolu č. 2/04/91 ze dne 25. 3. 1991 neuhradil provedené stavební práce ve výši 26.121,- Kč, ze zjišťovacího protokolu č. 6/04/91 ze dne 29. 4. 1991 z vykázaných provedených stavebních prací ve výši 2,846.117,- Kč žalovaný neuhradil 252.083,- Kč a ze zjišťovacího protokolu č. 11/04/91 ze dne 29. 4. 1991 žalovaný neuhradil 302,- Kč. Dále odvolací soud zjistil, že dodatek č. 27 k hospodářské smlouvě č. 0837, v němž se strany měly dohodnout na zrušení uvedené hospodářské smlouvy a vyfakturování provedených prací, byl odběratelem odsouhlasen s připomínkami ze dne 29. 11. 1991 a tyto připomínky nemají strany k dispozici, tedy tato dohoda nebyla uzavřena.
Dovolatel se domnívá, že byla odvolacím soudem nesprávně právně posouzena otázka vzniku práva na splátku, neboť provedl ověření správnosti výše splátky a zjistil, že práce nebyly provedeny v rozsahu dle předmětných zjišťovacích protokolů a proto je nepodepsal a uhradil jen provedené práce.
Podle tehdy platné vyhl. č. 37/1983 Sb., podle níž je nutné věc posuzovat, vznikalo podle §7 odst. 4 právo na splátku dnem, kdy odběratel v rámci ověřování správnosti výše splátek podepsal zjišťovací protokol, přičemž tímto potvrzením nebyla dotčena práva odběratele nebo dodavatele při splátkování (§9 odst. 3 vyhl. č. 37/1983 Sb.). Neověřil-li odběratel správnost výše splátky podepsáním zjišťovacího protokolu, ačkoliv mu k tomu dodavatel poskytl včas řádné podklady, vznikalo v tomto případě právo na splátku pátý pracovní den po uplynutí měsíce, v němž byly příslušné dodávky provedeny.
Pokud u dodávky tvořící fakturační celek došlo k nedodržení termínů odevzdání a převzetí stanovených v plánu organizace výstavby, byl investor povinen zastavit proplácení splátkových listů až do doby odevzdání a převzetí fakturačního celku (§8 odst. 1 vyhl. č. 37/1983 Sb.).
Odvolací soud správně dospěl k závěru, že podle §7 odst. 4 vyhl. č. 37/1983 Sb. vznikalo dodavateli právo na splátku i tehdy, nebyla-li správnost výše splátky odsouhlasena podepsáním zjišťovacího protokolu, podmínkou však bylo, že dodavatel poskytl odběrateli včas řádné podklady pro ověření výše splátky.
Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je zřejmé, že tento soud vycházel z toho, že uvedená podmínka, tj. že odběratel (žalovaný) obdržel včas řádné podklady pro ověření splátky, byla splněna, aniž k tomu provedl nezbytná dokazování, popř. aniž by uvedl, na základě jakých zjištění k tomuto závěru dospěl. V této věci nebylo možné vyjít ani z dokazování provedeného soudem prvního stupně, neboť ten vycházel z toho, že zjišťovací protokoly nebyly odběratelem podepsány a proto dodavateli nevzniklo právo na splátku.
Např. ze zjišťovacího protokolu č. 6/04/91 včetně soupisu prací, založeného ve spise, který byl podepsán za investora (odběratele) dne 29. 4. 1991 p. S., je totiž zřejmé, že rozsah prací v jejich finančním vyjádření byl opravován a totéž platí i o zjišťovacím protokolu č. 11/04/91.
Vzhledem k uvedenému byl dovolací soud nucen konstatovat, že dovolání je důvodné, neboť odvolací soud při právním posouzení věci vycházel ze skutkových závěrů, které neměly v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Pro úplnost je nutné uvést, že odvolací soud správně dospěl k závěru, že vyhl. č. 37/1983 Sb. neupravovala vztah mezi vadným provedením stavebních prací zahrnovaných do splátky a vznikem práva na splátku tak, že by v případě vadnosti těchto prací právo na splátku bez dalšího nevznikalo, přičemž však je nutné mít na paměti např. ust. §10 odst. 2 vyhl. č. 37/1983 Sb., v němž jsou upravena opatření k odstranění vad a nedodělků.
Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu v části týkající se zaplacení 278.106,- Kč zrušit s tím, že v novém řízení se bude nutné především zabývat tím, zda žalobci vzniklo právo na splátku ve výši jim tvrzené. Dovolání v části týkající se zaplacení částky 399,- Kč je třeba odmítnout z důvodu nepřípustnosti dovolání.
Nejvyšší soud proto podle §7 odst. 4 a §9 odst. 1 až 3 vyhl. č. 37/1983 Sb., §238 odst. 1 písm. a), §241 odst. 3 psím. c) a d) o. s. ř. rozhodl tak, že rozsudek odvolacího soudu zrušil ve výše uvedené části a věc vrátil tomuto soudu v tomto rozsahu k dalšímu řízení.
O nákladech dovolacího řízení bude podle §243d, posl. věta o. s. ř. rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. prosince 2000
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová