ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.2467.99.1
sp. zn. 29 Cdo 2467/99
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., JUDr. Zdeňka Dese, JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce H., a. s., proti žalovanému K. s. P., a. s., zast. advokátkou, o zrušení smlouvy a zaplacení 141.564,- Kč, k dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1999, čj. 4 Cmo 152/97 - 35, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 6. 1999, čj. 4 Cmo 152/97 - 35 změnil rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 30. 9. 1993, čj. 41 Cm 287/92 - 20 tak, že vyslovil, že hospodářská smlouva uzavřená dne 11. 12. 1990 mezi spornými stranami na základě objednávky č. 34/inv/90 ze dne 29. 10. 1990 se zrušuje, dále odvolací soud uložil povinnost vrátit žalobci částku 141.188,- Kč a uhradit náklady řízení před soudy obou stupňů.
V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že hospodářská smlouva vznikla v souladu s ust. §153 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku, a to na základě objednávky žalobce č. 34/inv/90 ze dne 29. 10. 1990, faktury č. 75 11 91 z 10. 12. 1990 a 18. 12. 1990, znějící celkem na 141.188,- Kč, dodacího listu č. 50420 z 8. 11. 1990 a dodacího listu externí instalace ze dne 11. 12. 1990. Objednávka obsahovala podstatné náležitosti hospodářské smlouvy, žalovaný požadované plnění poskytl a žalobce je po provedené instalaci přístroje neodmítl.
Z „dodacích listů externí opravy\" z 3. 1., 5. 2., 26. 3., 12. 4., 11. 7., 27. 8., 25. 9., a 10. 10. 1991 odvolací soud zjistil, že žalobce včas reklamoval jednotlivé závady dodaného přístroje v souladu s ustanovením §136 odst. 1 a 2 hospodářského zákoníku. Dodací listy externích oprav mají charkater písemné reklamace odběratele s určením projevu závady, neboť potřebné náležitosti jsou zde uvedeny a potvrzeny podpisem pracovníka odběratele. Zároveň jsou uznáním existence vady ze strany dodavatele a potvrzením o provedení opravy reklamované závady.
Dopisem zn. Inv/187/91 ze dne 15. 10. 1991 požádal žalobce o zrušení smlouvy v souladu s ustanovením §201 odst. 1 písm. a) hospodářského zákoníku a v záruční době (§136 odst. 1 hospodářského zákoníku) tento požadavek spolu s požadavkem na vrácení již zaplacené částky uplatnil u státní arbitráže (11. 12. 1991).
Vzhledem k uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce včas a řádně reklamoval a rovněž včas uplatnil svá práva z odpovědnosti za vady u příslušného státního orgánu. Proto s ohledem na zjištěný skutkový stav a právní posouzení odvolacím soudem byl napadený rozsudek změněn, jak výše uvedeno. Vrácená částka byla přiznána ve výši skutečně zaplacené ceny.
Dovoláním ze dne 3. 8. 1999 napadl žalovaný výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu.
V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že nesouhlasí s celým výrokem odvolacího soudu a nesprávnosti spatřuje v tom, že podle jeho názoru byla hospodářská smlouva dle objednávky č. 34/inv/90 ze dne 29. 10. 1990 uzavřena způsobem dle §153 odst. 2 písm. b) hosp. zákoníku pouze v rozsahu dodávky výrobku, nikoli však na provedení instalace předmětného kopírovacího stroje. V uvedené objednávce žalobce provedení instalace nepožadoval. Výrobek byl žalobci dodán dne 3. 12. 1990, instalace byla provedena 11. 12. 1990.
Dále je žalovaný toho názoru, že na výrobek Canon NP 270 (kopírovací stroj) se vztahuje záruční lhůta dle ust. §198 odst. 1 hosp. zákoníku v délce šesti měsíců a tato záruční lhůta trvala do 3. 6. 1991. Z provedených důkazů, zejména z Podmínek pro instalaci a provoz kopírovacího stroje, nelze dovozovat, že by žalovaný poskytl žalobci záruční dobu do pořízení 50.000 ks kopií, resp. po dobu 1 roku. Uvedené „Podmínky\" nemají charakter jednostranného písemného úkonu dle §135 hosp. zákoníku, kterým by byla prodloužena záruční doba nad zákonnou úpravu. Pokud odvolací soud vycházel z údaje obsaženého v dodacím listu externí opravy a vyznačení záruční doby do 11. 12. 1991 mechanikem, je tento údaj chybný a nejde o úkon žalovaného, jímž se prodlužuje záruční doba.
Žalovaný je dále toho názoru, že dodací listy externích oprav nelze hodnotit jako písemnou reklamaci žalobce, jako to učinil odvolací soud a jde o nesprávné hodnocení důkazních prostředků. Dodací list externí opravy je především důkazem o tom, že byla provedena na určitém stroji konkrétní oprava, dále je důkazem o tom, kdo za žalobce a v jakém datu předložil požadavek na provedení opravy, kdy byla oprava provedena a její převzetí. Žalobce na předmětném dodacím listě potvrdil žalovanému rozsah provedené opravy a správnost údajů v něm uvedených. Žádosti o opravy byly žalobcem uskutečněny telefonicky, několik dní před provedením opravy.
Pokud jde o charakter oprav, např. v případě první opravy je uvedeno, že „svítí E3, zůstává papír ve stroji\", u dalších oprav je uvedeno „optika, černé pruhy\", „nestejný tisk\" atd., je žalovaný toho názoru, že jde o drobné závady, které byl opravami odstraněny.
Žalovaný dále uvedl, že během záruční doby trvající do 3. 6. 1991 byly provedeny čtyři opravy závad a podle jeho názoru by při dodržení formálních náležitostí pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady bylo odpovídající poskytnutí slevy.
Vzhledem k tomu, že záruční lhůta trvala do 3. 6. 1991, byl žalobce nucen v souladu s ustanovením §131e hospodářského zákoníku provést úkon nezbytný pro zachování práva. Žalobci zanikla práva z odpovědnosti za vady, neboť nebyla uplatněna u státní arbitráže ve lhůtě stanovené v ustanovení §131e odst. 2 písm. a) hospodářského zákoníku. Odvolací soud k prekluzi práva z odpovědnosti za vady nepřihlédl, ač měl tuto skutečnost zkoumat z úřední povinnosti.
Žalovaný proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a „žalobu zamítl v celém rozsahu\". Dále žalovaný navrhl, aby dovolací soud podle ust. §243 o. s. ř. odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu.
Nejvyšší soud posoudil dovolání žalovaného podle ust. §240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje potřebné náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno.
Dovolání je v posuzovaném případě přípustné podle ust. §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že hospodářskou smlouvu vzniklou na základě objednávky č. 34/inv/90 z 29. 10. 1990 zrušil a rozhodl současně o vrácení Kč 141.188,- a v souladu s tím rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Žalovaný podal dovolání z důvodů uvedených v §241 odst. 1 písm. c) a d) o. s. ř., neboť se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a dále, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolací soud na základě skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení, z nichž vychází, dospěl k závěru, že předchozí řízení netrpí vadou tvrzenou žalovaným, a to že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Odvolací soud, jak vyplývá z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 8. 6. 1999, provedl dokazování listinami, mj. objednávkou č. 34/inv/90 ze dne 29. 10. 1990, dodacím listem z 8. 11. 1990 č. 50420, jehož nedílnou součástí byly Podmínky pro instalaci a provoz kopírovacího stroje CANON NP 270, fakturou č. 751191 z 11. 12. 1990, dodacími listy externích oprav z 11. 12. 1990, 3. 1. 1991, 5. 2. 1991, 26. 3. 1991, 12. 4. 1991, 11. 7. 1991, 27. 8. 1991, 25. 9. 1991 a z 10. 10. 1991 a dále dopisem žalobce z 15. 10. 1991, v němž bylo uplatněno zrušení smlouvy na dodávku přístroje CANON NP 270. Z protokolu dále vyplývá, že žalovaný neměl připomínek k provedeným důkazům a provedení dalších důkazů nenavrhoval.
Z uvedeného je zřejmé, že skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, vycházejí z provedených důkazů a dokazování bylo provedeno v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu, který byl určující pro posouzení sporu.
Odvolací soud na základě provedeného dokazování správně dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikla hospodářská smlouva postupem dle §153 odst. 2 písm. b) hosp. zákoníku, neboť povaha tohoto závazku nevylučovala vznik smlouvy tímto způsobem a žalovaný na základě objednávky žalobce ze dne 29. 10. 1990 č. 34/inv/90 poskytl žalobci v objednávce požadované plnění - kopírovací přístroj CANON NP 270 - a žalovaný toto poskytnuté plnění bez zbytečného odkladu neodmítl.
Námitka žalovaného, že hospodářská smlouva mohla uvedeným postupem vzniknout pouze na dodávku vlastního přístroje, nikoliv již na jeho instalaci, která byla provedena žalovaným dne 11. 12. 1990, není namístě. Z Podmínek pro instalaci a provoz kopírovacího přístroje, (dále jen „Podmínky\") mj. vyplývá, že součástí dodávky přístroje byla i jeho instalace, neboť žalobce byl v tomto smyslu poučen s uvedením pracovníků, kteří instalaci zajistí.
Pokud bylo dále v písemně vyhotovených Podmínkách, které, jak již bylo uvedeno, tvořily nedílnou součást dodacího listu č. 50420 předaného žalobci, uvedeno, že „po dobu záruky, tj. zpracování 50.000 ks kopií, resp. do 12 měsíců od instalace, jsou technické služby včetně dodaných náhradních dílů bezplatné\", je nutné vycházet z toho, že žalovaný takto prodloužil, ve smyslu §135, 3. věta hosp. zákoníku, stanovenou záruční dobu.
Dovolací soud se taktéž ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že písemnosti označené jako externí opravy dodací listy, v nichž jsou zachyceny v písemné formě vady, které se u dodaného kopírovacího stroje v jednotlivých měsících vyskytly (viz data uvedená výše) a které byly bezplatně pracovníky žalovaného opravovány, je nutné v souladu s ust. §136 odst. 1 a 2 hosp. zákoníku pokládat za reklamaci, neboť vady jsou zde popsány, popř. je uvedeno, jak se projevují, předmětné listiny jsou podepsány žalobcem, vady v nich uvedené byly pracovníky žalovaného opraveny. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že na vady byl žalovaný nejprve žalobcem upozorněn telefonicky a poté, po dostavení se pracovníka žalovaného k opravě, byly vady specifikovány a opraveny, tj. tímto postupem pracovníků žalovaného uznány za oprávněné.
Ze skutkových zjištění vyplývá že kopírovací stroj byl v průběhu roku 1991 opravován celkem v 8 případech.
Podle §201 odst. 1 písm. a) hosp. zákoníku je odběratel oprávněn mj. požadovat zrušení smlouvy, jestliže pro opětovný výskyt vad po opravě nebo pro větší počet vad nelze výrobek řádně užívat, anebo jestliže výrobek ani po opětovných opravách nedosahuje stanovených nebo dohodnutých ukazatelů spolehlivosti.
Žalobce dopisem ze dne 15. 10. 1991 zn. Inv/187/91 požádal o zrušení smlouvy na dodávku přístroje CANON NP 270 podle §201 odst. 1 písm. a) hosp. zákoníku proto, že výrobek nelze pro větší počet vad řádně užívat.
Poté žalobce požadavek na zrušení smlouvy a vrácení zaplacené částky uplatnil včas, tj. dne 11. 12. 1992 u tehdejší státní arbitráže.
Dovolací soud konstatoval, že odvolací soud věc správně posoudil, když dospěl k závěru, že žalobce včas a řádně vady kopírovacího stroje reklamoval a práva z odpovědnosti za vady včas uplatnil u tehdy příslušného státního orgánu a v souladu s ust. §201 odst. 1 písm. a) hosp. zákoníku požadoval zrušení smlouvy.
Vzhledem k uvedenému proto dovolacímu soudu nezbylo než konstatovat, že dovolání není důvodné.
O návrhu na odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí dovolací soud nerozhodoval.
Nejvyšší soud proto podle §136 odst. 1 a 2, §153 odst. 2 písm. b) a §201 odst. 1 písm. a) hosp. zákoníku a §238 odst. 1 písm. a), §241 odst. 1 písm. c) a d) a §243b odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání zamítl, neboť rozsudek odvolacího soudu je správný.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný nemá právo na jejich náhradu, neboť neměl úspěch ve věci a taktéž žalobci náhrada nákladů nepřísluší, neboť mu podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. prosince 2000
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová