ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.447.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 447/2000
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Zdenka Dese, JUDr. Františka Faldyny, CSc., JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobkyně M. H. zast. advokátem, proti žalovanému V., spotřební družstvo P., zast. advokátem, o neplatnost usnesení členské schůze, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 1999, č.j. 7 Cmo 761/99-197, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 1999, č.j. 7 Cmo 761/99-197 se ve výrocích, kterými tento soud zamítl návrh na prohlášení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů žalovaného družstva konaného dne 31. října 1997 uvedených pod body 1. a 10. až 12. notářského zápisu N 255/97, NZ 251/97 zrušuje, a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ze dne 30.4.1999 č.j. 49 Cm 391/97-149, ve výroku, kterým tento soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění delegátů žalovaného družstva konaného dne 31.10.1997 pod bodem 8. notářského zápisu N 255/97, NZ 251/97 (dále jen „notářský zápis\") o změně stanov. Ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl.
Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a konstatoval, že soud prvního stupně ze všech důvodů neplatnosti usnesení shromáždění delegátů, které žalobkyně namítá, shledal oprávněným jen jeden, a to důvod týkající se předložení protinávrhů bezprostředně před zahájením shromáždění delegátů. Ani odvolací soud nedospěl k závěru o oprávněnosti některé z dalších námitek.
Z dokladů založených ve spisu vyplývá, že o přijetí nových členů, proti kterému žalobkyně brojí, rozhodlo představenstvo, do jehož kompetence takové rozhodnutí podle stanov náleželo. Podle §227 odst. 2 písm. b) a odst. 4 obch. zák. je předpokladem vzniku členství v družstvu rozhodnutí orgánu družstva o přijetí, přičemž členství nevzniká před splacením vstupního vkladu.
Odvolací soud nepovažoval pro danou věc za relevantní námitku žalobkyně, že mandátní smlouvu uzavřenou k zajištění náboru nových členů, podepsal jménem družstva pouze předseda. To odpovídá způsobu podepisování podle stanov a obchodního zákoníku, když pro mandátní smlouvu nepředepisuje zákon písemnou formu a ustanovení §243 odst. 3 obch. zák., jehož se žalobkyně dovolává, se vztahuje pouze na případy, kdy je písemná forma předepsána. Platnost uzavřené mandátní smlouvy však není pro daný spor podstatná, důležité je pouze to, zda osoby, které se hodlaly stát členy družstva, řádně zmocnily třetí osobu k tomu, aby za ně podala přihlášku do družstva a zaplatila vstupní vklad. Nedostatek takového zmocnění však žalobkyně nenamítala.
Ze spisu vyplývá i to, že volby delegátů místními organizacemi byly provedeny v souladu se stanovami žalovaného družstva. V řízení nebylo prokázáno, že by delegáti, kteří se zúčastnili jednání, k tomu nebyli do této funkce platně zvoleni členy družstva.
Žalobkyni nelze přisvědčit ani v tom, že by napadené shromáždění delegátů jen kvůli posunutí počátku jednání mělo charakter náhradního shromáždění. Předpokladem náhradního shromáždění je, že řádné shromáždění není usnášeníschopné. Tak tomu v projednávané věci nebylo a opožděný začátek shromáždění delegátů nemůže na charakteru tohoto shromáždění ničeho měnit, ani když se shodoval s hodinou uvedenou na pozvánce jako počátek náhradního shromáždění. V řízení nebylo prokázáno ani to, že průběh hlasování byl zmanipulován.
Stěžejní otázkou, na kterou postavil soud prvního stupně své rozhodnutí, bylo posouzení možnosti shromáždění delegátů rozhodovat o protinávrzích, které nebyly delegátům zaslány spolu s pozvánkou a s materiály, které měly být projednány. Soud prvního stupně tuto možnost nepřipustil, není však zřejmé, proč shledal z tohoto důvodu neplatnost všech usnesení shromáždění delegátů, tj. i těch usnesení, u nichž ani žádný protinávrh nebyl podán (volba pracovního předsednictva shromáždění a mandátové a volební komise, schválení návrhu účetní závěrky za rok 1966 a rozdělení zisku, odvolání členů představenstva a volební komise).
Podle názoru odvolacího soudu nelze upřít delegátům právo vznášet k jednotlivým bodům programu v průběhu jednání připomínky a protinávrhy. Musí však jít skutečně o připomínky a protinávrhy k původním návrhům, předloženým spolu s pozvánkou. Za protinávrh tak lze považovat návrh O. D., podaný proti návrhu představenstva na jednací a volební řád. K bodu týkajícímu se volby členů představenstva pak bylo podáno hned několik návrhů. V těchto bodech, v nichž byly schváleny protinávrhy, odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení neshledal.
V případě změny stanov však ze strany O. D. nešlo o protinávrh, ale o zcela nový návrh na změnu stanov. Delegátům byl předložen spolu s pozvánkou návrh na změnu stanov týkajících se čl. 14 odst. 2 a čl. 18 odst. 6. Navrhované změny těchto dvou článků nebyly nikterak zásadní. Protinávrh, o němž by bylo možno jednat, by se mohl týkat pouze těchto dvou článků. „Protinávrh\" O. D. však obsahoval významné změny zasahující do struktury družstva a postavení členů. Oproti původně předloženému návrhu víceméně formálních změn stanov šlo o návrh na změny zásadní; nelze jej tedy považovat za protinávrh a s takovým dokumentem by proto museli být delegáti podle čl. 13 odst. 7 stanov seznámeni nejpozději s pozvánkou a programem shromáždění delegátů. V daném případě se tak nestalo, což není mezi účastníky sporné. Usnesení shromáždění delegátů, jímž byla schválena zcela jiná změna stanov, než byla delegátům s pozvánkou předložena, bylo přijato v rozporu s avizovaným programem, který je třeba posuzovat v souvislosti s předloženými materiály, a tedy v rozporu se shora uvedeným článkem stanov. V tom směru se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně a rovněž shledává důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady týkající se změny stanov.
Žalobkyně se domáhala vyslovení neplatnosti všech usnesení napadané valné hromady uvedených v notářském zápisu pod body 1. až 10. (když pod body 11. a 12. jsou usnesení ukládající představenstvu povinnost vysvětlit v nich uvedené otázky). Odvolací soud však dospěl k závěru, že návrhu lze vyhovět jen zčásti, a to u toho usnesení, u něhož shledal důvod neplatnosti - usnesení uvedeného pod bodem 8. notářského zápisu.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně, zastoupená advokátem, v otevřené lhůtě dovolání. Co do přípustnosti dovolání odkázala na ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., co do jeho důvodů na ustanovení §241 odst. 3 písm. c) o. s. ř. I když to žalobkyně v dovolání výslovně neuvádí, z odůvodnění dovolání, jak dále uvedeno vyplývá, že brojí pouze proti tomu výroku napadeného rozsudku, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně týkající se usnesení shromáždění delegátů přijatých pod body 1. a 10. až 12. notářského zápisu.
V dovolání uvedla, že jedním z důvodů, pro které se domáhala prohlášení usnesení shromáždění delegátů za neplatné bylo to, že delegáti, zastupující členy družstva, obdrželi bezprostředně před zahájení shromáždění delegátů v rozporu s čl. 13 odst. 7 platných stanov družstva, k projednání další, obsahově a věcně odlišné materiály navrhující zásadní změny v družstvu, k jejichž projednání a schválení neměli delegáti od členů, které na shromáždění zastupovali mandát. Přitom tyto dodatečně předložené návrhy směřovaly ve svém důsledku ke zkrácení práv všech členů.
Žalovaný v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně uvedl, že dodatečně předložené materiály byly protinávrhy předložené jedním ze členů, jejichž zaslání nebylo v povinnostech představenstva a proto nedošlo k porušení čl.13 odst. 7 stanov.
Se závěrem odvolacího soudu o tom, že u některých usnesení shromáždění delegátů nejsou naplněny důvody neplatnosti se dovolatelka shoduje, jen pokud jde o usnesení specifikovaná pod body 2. až 7. a 9. notářského zápisu. Nesouhlasí však s tím, že u usnesení pod body 10. až 12. nelze vyslovit jejich neplatnost. Jak vyplývá ze skutkových zjištění po provedeném dokazování volba členů představenstva (bod 10. notářského zápisu) byla uskutečněna podle stanov ve znění přijatém usnesením, které uznal odvolací soud za neplatné. Pokud jde o usnesení pod body 11. a 12. notářského zápisu, kterými se představenstvu ukládá vysvětlit tam uvedené otázky, lze je považovat za neplatné proto, že na shromáždění delegátů žádné představenstvo zvoleno nebylo. Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplývá, že okamžitě po přijetí změny stanov navržené O. D. se shromáždění delegátů přestalo řídit původními stanovami a další pořad již probíhal podle nově přijatých stanov. Podle nich také proběhla volba nového představenstva a kontrolní komise.
Je sice pravdou, uvádí se v dovolání, že odvolací soud se volbou nového představenstva a kontrolní komise zabýval a konstatoval, že vedle návrhu O. D. na jejich složení byly i další návrhy, ale schválen byl návrh O. D., přičemž soud neshledal neplatnost usnesení o provedené volbě. Toto rozhodnutí však vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Sám odvolací soud totiž na jedné straně potvrdil neplatnost změny stanov a na druhé straně neshledal důvody pro neplatnost volby provedené podle změněných stanov.
Dovolatelka dále nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, který návrhy O. D. rozdělil do dvou skupin, přičemž prvé skupině, do které zařadil návrhy na jednací a volební řád (schvalované pod bodem 1. notářského zápisu), přiznal statut protinávrhů, druhé skupině, do které zařadil návrh na změnu stanov, však již tento statut nepřiznal. Přitom všechny návrhy O. D. jsou jednotným a vzájemně propojeným celkem, vycházejícím z návrhu změny stanov. Za protinávrh lze podle názoru dovolatelky považovat pouze takový návrh, který navrhuje změnu původního návrhu, tak tomu ale v případě tzv. protinávrhů O. D. nebylo, když tyto protinávrhy neobsahovaly nesouhlas s původními návrhy, ale v řadě ustanovení se zcela shodovaly.
Žalované družstvo ve vyjádření k dovolání uvedlo, že volba nových členů představenstva a dozorčí rady proběhla v souladu s původnímu stanovami, které jsou stále platné. Dále uvedlo, že názor žalobkyně že za pozměňovací návrh lze považovat jen takový návrh, který obsahuje výslovně vyjádření nesouhlasu s původním návrhem je spekulativní, když takový nesouhlas vyplývá implicitně již z toho, že byl pozměňující návrh vznesen.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Dovolací soud se především zabýval námitkou dovolatelky, že návrhy D. na změnu jednacího a volebního řádu neměly charakter protinávrhů k původním návrhům představenstva, ale že šlo o nové návrhy. K tomu odvolací soud pouze uvedl, že jde o protinávrhy, aniž blíže rozvedl, proč tyto návrhy - na rozdíl od návrhu na změnu stanov (u kterého svůj závěr velmi přesvědčivě odůvodnil), považuje za protinávrhy, nikoli za nové návrhy. Přitom nedostatek řádného a přezkoumatelného odůvodnění právního posouzení věci odvolacím soudem brání dovolacímu soudu zhodnotit jeho správnost [§241 odst. 3 písm. b) o. s. ř.] a zatěžuje řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze publikované v Bulletinu Nejvyššího soudu České republiky a Vrchního soudu v Praze sešit 3/94 č. 10 II.). K takové vadě je dovolací soud, jestliže je dovolání přípustné, povinen přihlédnout i bez návrhu (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Proto Nejvyššímu soudu nezbylo než rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, kterým zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované, uvedeného pod bodem 1 notářského zápisu, podle ustanovení §243b odst. 1 a 2 o. s. ř. zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení. Přitom námitkou dovolatelky, že volba orgánů žalovaného družstva proběhla podle stanov, jejichž neplatnost soud vyslovil, se dovolací soud nezabýval, neboť z odůvodnění rozhodnutí obou soudů takové skutkové zjištění nevyplývá.
Protože na výroku rozhodnutí odvolacího osudu o platnosti usnesení o přijetí jednacího a volebního řádu shromáždění delegátů je závislý i napadený výrok o volbě představenstva a kontrolní komise (když případná neplatnost obou řádů může mít za následek i neplatnost volby) a na výroku o volbě představenstva je závislý výrok o povinnostech uložených tomuto představenstvu, zrušil dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i v těchto výrocích.
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 5. září 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková