ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.640.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 640/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce S. b. d. K., proti žalované V. B., o zaplacení částky 33.156,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 11 C 1312/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 1999, čj. 22 Co 380/99-177, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.675,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze svým rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 24.2.1999, čj. 11 C 1312/97-107, kterým soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 33.156,- Kč s příslušenstvím, tak, že návrh žalobce zamítl.
Žalobce zastoupený advokátem podal proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání s tím, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a dále z nesprávného právního názoru, a jsou tedy dány dovolací důvody dle §241 odst. 3 písm. c) a d) o. s. ř. Konkrétně dovolatel namítá, že se odvolací soud nezabýval tím, zda došlo k převodu členských práv a povinností v plném rozsahu, a přesto vyslovil svůj závěr. Dále žalobce namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil rozhodnutí žalobce ze dne 6.3.1996 o konečné výši členského podílu, když je prohlásil za nicotné. Podle názoru dovolatele je dovolání přípustné dle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému dovolatel navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření navrhuje, aby vzhledem k ustanovení §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. soud dovolání jako nepřípustné odmítl. Pro případ, že dovolací soud dojde k závěru, že dovolání přípustné je, žalovaná navrhuje, aby bylo dovolání zamítnuto.
Dovolání není přípustné.
Dle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné v případě, že je napadán rozsudek odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Proti rozsudkům odvolacího soudu uvedeným v §238 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné tehdy, bylo-li jimi rozhodnuto o peněžitém plnění, které v dovoláním dotčeném výroku nepřevyšuje v obchodních věcech částku 50.000,- Kč (srov. §238 odst. 2 o. s. ř.).
V tomto případě je spor veden o částku 33.156,- Kč s příslušenstvím, přičemž příslušenství se do částky posuzované dle §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. nezahrnuje. Že jde o věc obchodní vyplývá z ustanovení §261 obch. zák., neboť jde o spor ze závazkového vztahu vyplývajícího ze smlouvy o převodu členských práv a povinností.
Podmínky přípustnosti uvedené v §238 o. s. ř. tedy splněny nejsou.
Protože Nejvyšší soud nezjistil ani jiný důvod přípustnosti dovolání, aniž by nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. usnesením odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam). Jelikož dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 1.600,- Kč a jedné náhrady paušálních výdajů po 75,- Kč, celkem tedy 1.675,- Kč (vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 28. srpna 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková