ECLI:CZ:NS:2000:29.CDO.741.2000.1
sp. zn. 29 Cdo 741/2000
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Zdeňka Dese, v právní věci žalobkyně K.-K. S., s.r.o., zast. advokátkou, proti žalovanému J. T., zast. advokátem, o zaplacení 781.548,- Kč s přísl. a vzájemném návrhu na zaplacení 950.000- Kč, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. ledna 2000, č.j. 8 Co 3406/99-125, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. ledna 2000, č.j. 8 Co 3406/99-125, se ve výrocích II. - IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.9.1999 č.j.12 C 60/98-102 ve výroku, kterým tento soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 781.548,- Kč, ve výroku, kterým soud uložil žalobci zaplatit žalovanému 427.500,- Kč rozsudek změnil tak, že uložil žalobci zaplatit žalovanému 90.000,- Kč a výrok, kterým soud zamítl vzájemný návrh žalovaného na zaplacení 522.500,- Kč změnil tak, že zamítl vzájemný návrh žalovaného na zaplacení 860.000,- Kč. Přitom předchozí rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud zrušil s tím, že uložil soudu doplnit dokazování a řádně zhodnotit provedené důkazy.
Odvolací soud konstatoval, že pro nároky obou účastníků je rozhodující zjištění, zda byla stavba dokončena a předána objednateli a pokud ano, ke kterému datu ji lze považovat za dokončenou. Soud prvního stupně považuje dílo za odevzdané dnem 14.6.1996, ke kterémužto datu byly dokončeny terénní úpravy a oplocení. Části stavby SO-01 až SO-10 považuje soud prvního stupně za předané k datu 14.5.1996.
Odvolací soud provedl opětovně důkaz pravomocným kolaudačním rozhodnutím vydaným Stavebním úřadem města České Budějovice dne 23.5.1996, ze kterého zjistil, že dne 17.4.1996 podal žalovaný návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí na stavbu administrativně-skladový komplex - R. T. Z kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že bylo uloženo nejpozději do zahájení užívání stavby instalovat firemní označení provozovny, na parkovišti upravit dvě stání nejblíže u vchodu do objektu vyznačená pro zdravotně postižené osoby, doložit dlažby před vchodem do budovy atestací proti skluzu a opatřit zasklenou příčku žlutým pruhem. Další úpravy měly být dokončeny nejpozději do 15.6.1996, a to terénní úpravy a oplocení při jižní hranici pozemku 708/1 a nejpozději do 31.12.1996 mělo být dokončeno oplocení při západní a části severní hranice téhož pozemku.
Ze závad zjištěných kolaudačním rozhodnutím je třeba vycházet při posouzení, zda je třeba stavbu považovat za dokončenou či zda lze zjištěné nedostatky považovat za vady, které je zhotovitel povinen odstranit. Odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí poukázal na ustanovení §554 obch. zák., podle něhož zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli. Sami účastníci si pak v dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo pod bodem 3.3. dohodli, „že ukončením stavby se rozumí, že v kolaudačním protokolu nebudou uvedeny skutečnosti, které by bránily užívání stavby objednatelem\". Z pohledu tohoto ujednání mezi účastníky lze podle názoru soudu považovat za den ukončení stavby den 14.5.1996. O správnosti tohoto závěru svědčí i dopis napsaný žalovaným dne 14.6.1996 v němž sděluje stavebnímu úřadu, že k 15.6.1996 jsou odstraněny „drobné nedodělky\".
Rovněž námitky týkající se sadové úpravy uplatněné v odvolání, jejichž neprovedení považuje žalovaný za nedokončení stavby, lze považovat pouze za reklamaci vad. Je třeba zvážit, že podle ocenění jednotlivých stavebních objektů byly sadové úpravy oceněny na 17.000,- Kč, což z dohodnuté ceny díla 15,000.000,- Kč činí něco málo přes 1 promile.
Z uvedeného vyplývá, že bylo povinností žalovaného zaplatit žalobci doplatek sjednané částky ve výši 781.548,- Kč se 16 % úrokem z prodlení od 1.1.1998 do zaplacení, protože dohodnutá cena za dílo byla splatná dle vystavené faktury dne 31.12.1997. Pokud jde o výši nedoplatku, žalovaný nic nenamítal.
Stavba však měla být podle dodatků ke smlouvě o dílo předána do 10.5.1996. Odvolací soud vychází z data předání stavby dne 14.5.1996, a proto vzniká žalovanému nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána v dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo v bodě 7. Žalobce byl v prodlení s předáním předmětu díla po dobu čtyř dnů, proto činí smluvní pokuta 1,5 % z částky 15,000.000,- Kč, tedy 90.000,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný, zastoupený advokátem, v otevřené lhůtě dovolání. Dovoláním napadá rozsudek v rozsahu, ve kterém odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, tj. ve výroku II. a III. a ve výroku o náhradě nákladů řízení. Co do přípustnosti dovolání odkázal na ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., co do důvodů na ustanovení §241 odst. 3 písm. c) a d) o.s.ř.
V dovolání uvedl, že soud prvního stupně dovodil, že žalobce byl jako zhotovitel díla v prodlení s dokončením díla o 19 dnů a proto rozhodl, že žalovaný má nárok na smluvní pokutu ve výši 427.500,- Kč. Žalovaný však nepovažuje dílo za dokončené a předané v rozsahu SO 11 - sadové úpravy, když žalobce v rozporu se smlouvou o dílo ve znění dodatku č. 1 a v rozporu s projektovou dokumentací dílo neprovedl a nepředal je.
Dále uvedl, že odvolací soud se neřídil svým předchozím právním názorem, který vyslovil v usnesení ze dne 22.2.1999 sp. zn. 19 Co 253/99 (kterým zrušil předchozí rozsudek soudu prvního stupně), kde uložil tomuto soudu, aby zkoumal, kdy a jak došlo k dokončení díla, poté, co soud prvního stupně dovodil, že k dokončení došlo dnem 14.6.1996, tj. dnem, kdy žalovaný sdělil stavebnímu úřadu, že jsou dokončeny stavební úpravy. Při rozhodování o změně rozsudku přihlédl odvolací soud především k tomu, že účastníci smlouvy se dohodli na tom, že ukončením stavby se rozumí, že v kolaudačním protokolu nebudou uvedeny skutečnosti, které by bránily užívání stavby.
Odvolací soud podle názoru žalovaného zcela nesprávně posoudil smlouvu o dílo v celém jejím kontextu, když dílo je rozděleno na celkem 12 stavebních objektů. Úmyslem účastníků při uzavírání smlouvy nebylo dohodnout se, že pokud budou vady a nedodělky zjištěné při kolaudaci odstraněny, bude považován kompletní rozsah díla za splněný. Šlo pouze o hlavní část díla, tedy o SO 1 administrativně skladový objekt, tedy o stavbu. Při jazykovém a logickém výkladu smlouvy a jejího dodatku není možné klást rovnítko mezi pojmy „dílo\" a „stavba\" a tyto pojmy zaměňovat, jakož ani rovnítko mezi pojmy „terénní úpravy\" a „sadové úpravy\".
Z odůvodnění odvolacího rozsudku vyplývá, že pokud je podstatná část díla zhotovena v určité lhůtě a nepodstatné části až po této lhůtě, potom pokud je zhotovitel neprovede, nevzniká objednateli nárok z důvodu nedokončení a nepředání díla. Takový závěr nepovažuje dovolatel za správný.
V zájmu žalovaného bylo urychleně dílo - stavbu dokončit a užívat, neboť šlo o dobu, kdy již musel vyklidit předchozí nebytové prostory, ve kterých podnikal a měl zboží uložené v provizorních skladech, musel zastavit maloobchodní prodej a omezit velkoobchodní. Přitom musel zaměstnancům vyplácet mzdy a hospodařil se ztrátou. Žalovaný tedy jednal ve stavu tísně.
V dodatku č. 1 je jednoznačně uvedeno, že část stavby v rozsahu SO 01 až SO 10 bude dokončena do 10.5.1996 a část stavby v rozsahu SO 11 a SO 12 bude předána a převzata do 30.5.1996.
Ze závěru odvolacího soudu vyplývá, že ačkoliv zhotovitel neprovedl dílo v rozsahu nepodstatných částí nebránících užívání, musí objednatel zaplatit celou cenu. Přitom je zcela obvyklé, že až po dokončení stavby vyklidí stavební dodavatel staveniště a teprve potom provádí terénní úpravy, oplocení a sadové úpravy. Proto byl termín jejich dokončení stanoven po kolaudaci stavby. Dovolatel dovozuje, že není-li „konkretizovaná část díla provedena a předána, nemůže se jednat o vadu díla, ale jde o dílo řádně a včas nepředané. Podle čl. 3.2.3 dodatku smlouvy o dílo mělo být dílo splněno protokolárním předáním a převzetím části stavby SO 11 a SO 12 a pokud předávané objekty budou vykazovat vady, nelze protokol podepsat, tedy převzít a nemohlo tedy dojít ke splnění\".
Dovolatel dovozuje, že z ustanovení §324 obch. zák., který je celý kogentní, vyplývá, že vadným plněním není závazek splněn a dlužník se dostává do prodlení.
Přestože byl sepsán zápis o převzetí, ačkoliv dílo nebylo provedeno, nemohl závazek zaniknout splněním, neboť nedošlo k provedení díla.
Dovolatel rovněž navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Soud prvního stupně založil své rozhodnutí o povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu jednak na prodlení s předáním stavby, jednak na prodlení s jejím ukončením Odvolací soud v rozsahu, ve kterém změnil rozhodnutí, vyšel z bodu 7. smlouvy o dílo ve znění dodatku č. 1 (stejně jako soud prvního stupně) a dovodil, že pro rozhodnutí o tom, zda zhotoviteli vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu je podstatné, zda byla stavba ukončena a předána objednateli a pokud ano, ke kterému datu ji lze považovat za ukončenou. Pokud jde o okamžik ukončení stavby vycházel z ujednání účastníků ve smlouvě, podle kterého se ukončením stavby rozumí, že v kolaudačním rozhodnutí nebudou uvedeny skutečnosti, které by bránily užívání stavby a uzavřel, že z tohoto pohledu lze za datum ukončení stavby považovat den 14.5.1996, když nedodělky namítané objednatelem považuje pouze za reklamaci vad. O tom podle závěru odvolacího soudu svědčí to, že sám objednatel v dopise ze dne 14.6.1996 sděluje stavebnímu úřadu, že k 15.6.1996 jsou odstraněny drobné nedodělky.
Odvolací soud se však vůbec nevypořádal se svým vlastním skutkovým zjištěním o tom, že z kolaudačního rozhodnutí vydaného dne 23.5.1996, tj. až po dni, ke kterému odvolací soud prohlásil stavbu za ukončenou vyplývá, že bylo uloženo nejpozději do zahájení užívání stavby odstranit některé zjištěné nedostatky stavby. Z uvedeného lze dovodit, že až do odstranění těchto nedostatků nebylo možno stavbu užívat. Jestliže tedy odvolací soud s odvoláním na účastníky dohodnutý okamžik ukončení stavby prohlásil stavbu za ukončenou před odstraněním těchto nedostatků, aniž v této souvislosti řádně odůvodnil, proč považuje stavbu za ukončenou přesto, že v kolaudačním rozhodnutí byly uvedeny skutečnosti, které bránily jejímu užívání, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Proto Nejvyššímu soudu nezbylo než jeho rozhodnutí podle ustanovení §243b odst. 1 a 2 o.s.ř. zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1, věta třetí, o.s.ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. prosince 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová