ECLI:CZ:NS:2000:3.ND.174.2000.1
sp. zn. 3 Nd 174/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. v právní věci navrhovatele SBD Š. se sídlem P., proti odpůrkyni A. Č., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 15 C 86/97 a u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 20 Cdo 1048/2000, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Z. K., JUDr. V. K. a JUDr. V. M. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 20 Cdo 1048/2000.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky v senátě č. 20 projednává dovolání odpůrkyně ve shora označené věci. V podání ze dne 25. 2. 2000, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 29. 2. 2000, dovolatelka vznesla námitku podjatosti JUDr. V. K. a dalších soudců, kteří jako členové senátu rozhodovali v její předchozí věci, t.j. věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 20 Cdo 1271/98, a kteří jsou současně členy senátu projednávajícího a rozhodujícího tuto věc. Podstatou této námitky je tvrzení, že dotčení soudci v její dřívější věci rozhodovali tak, že nerespektovali čl. 10 Ústavy a čl. 37 Listiny základních práv a svobod. Proto se domáhá toho, aby rozhodování její věci bylo svěřeno jiným soudcům.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Podle §16 odst. 1 věta druhá o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Senátem Nejvyšším soudem České republiky rozhodujícím o vyloučení soudců v posuzované věci bylo předně zjištěno, že ve věci 20 Cdo 1271/98 učinil rozhodnutí senát Nejvyššího soudu ve složení: JUDr. V. K. (předseda senátu), JUDr. Z. K. a JUDr. V.M.. Vznesená námitka podjatosti se tedy týká těchto soudců.
Z vyjádření všech tří dotčených soudců, kteří podle Rozvrhu práce Nejvyššího soudu České republiky pro rok 2000 ze dne 27. 12. 1999 č. j. S 26/2000 působí v senátě č. 20, se shodně podává, že nemají žádný vztah k účastníkům ani k právní věci samotné a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly být důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
V posuzovaném případě nejsou na straně soudců JUDr. Z. K., JUDr. V. K. a JUDr. V. M. dány žádné takové okolnosti, jež by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Jen samotný fakt, že dotčení soudci se podíleli na rozhodování v jiné právní věci týchž účastníků a že dovolatelka zřejmě není subjektivně spokojena s výsledkem dřívějšího rozhodnutí v jiné věci, nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodování této věci.
V této souvislosti je nutno zdůraznit, že jedním ze stěžejních ústavních atributů, vymezujících postavení soudní moci, je princip, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (princip zákonného soudce-srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z toho mimo jiné plyne, že rozhodnout o vyloučení soudce lze pouze na podkladě takových zjištění, jejichž existence zásadním způsobem zpochybňuje způsobilost soudce k nestrannému a objektivnímu posouzení věci. V projednávané věci však nic takového zjištěno nebylo.
Za tohoto stavu věci tedy Nejvyšší soud České republiky rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. června 2000
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík