ECLI:CZ:NS:2000:3.ND.202.2000.1
sp. zn. 3 Nd 202/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. v právní věci navrhovatelky M. G., proti odpůrci Z. P., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 130/98 a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 76/2000, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z., JUDr. A. J. a JUDr. I. Š. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 76/2000.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy JUDr.J. Z. a soudců JUDr. A. J. a JUDr. I. Š. projednává odvolání navrhovatelky ve shora označené věci. Z obsahu podání navrhovatelky ze dne 18. 1. 2000, které bylo posléze upřesněno dne 26. 2. 2000 a dne 4. 5. 2000, lze dovodit, že tato namítá podjatost shora označených soudců, kteří jsou členy senátu projednávajícího a rozhodujícího tuto věc. Podstatou této námitky je požadavek, aby její věc neprojednávali soudci se kterými přišla již v předchozím soudním řízení do styku. Jinak námitka podjatosti nebyla blíže konkretizována.
Z vyjádření všech tří dotčených soudců se shodně podává, že nemají žádný vztah k účastníkům ani k právní věci samotné a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly být důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.
V posuzovaném případě nejsou na straně soudců JUDr. J. Z., JUDr. A. J. a JUDr. I. Š. dány žádné takové okolnosti, jež by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Jen samotný fakt, že dotčení soudci ( popř. někteří z nich) se případně v minulosti podíleli na rozhodování v jiné právní věci navrhovatelky a že tato subjektivně zřejmě není spokojena s výsledkem dřívějšího rozhodnutí v jiné věci, nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodování této věci.
V této souvislosti je nutno zdůraznit, že jedním ze stěžejních ústavních atributů, vymezujících postavení soudní moci, je princip, podle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (princip zákonného soudce-srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z toho mimo jiné plyne, že rozhodnout o vyloučení soudce lze pouze na podkladě takových zjištění, jejichž existence zásadním způsobem zpochybňuje způsobilost soudce k nestrannému a objektivnímu posouzení věci. V projednávané věci však nic takového zjištěno nebylo.
Za tohoto stavu věci tedy Nejvyšší soud České republiky rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. června 2000
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík