ECLI:CZ:NS:2000:3.TVO.93.2000.1
sp. zn. 3 Tvo 93/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 10. srpna 2000 stížnost obžalovaného M. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 To 170/99 ze dne 1. 3. 2000, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře pod sp. zn. 9 T 15/98, a rozhodl takto:
Stížnost obžalovaného se podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu z a mí t á .
Odůvodnění:
Citovaným usnesením rozhodl Vrchní soud v Praze k žádosti obžalovaného M. Ch. o propuštění z vazby na svobodu tak, že podle §72 odst. 2 tr. řádu tuto žádost zamítl. Postupoval tak proto, neboť shledal, že důvody vazby podle §67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu u obžalovaného i nadále trvají. V závěru písemného vyhotovení napadeného usnesení byl obžalovaný poučen, že proti tomuto rozhodnutí zákon nepřipouští další řádný opravný prostředek.
I přes poučení o opravných prostředcích obžalovaný proti rozhodnutí podal stížnost, kterou odůvodnil tak, že se domnívá, že jde o rozhodnutí o vazbě a tudíž zákon stížnost připouští.
Po přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že o obdobné stížnosti obžalovaného v téže věci již v minulosti rozhodoval a to usnesením ze dne 23. 9. 1999 sp. zn. 7 Tvo 113/99. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud srozumitelným a dostatečně přesvědčivým způsobem obžalovanému prezentoval svůj závěr o nepřípustnosti opravného prostředku proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze jako soudu druhého stupně. Na tuto argumentaci proto obžalovaného M. Ch. odkazuje, neboť neshledal žádné důvody, které by vedly ke změně v předchozím rozhodnutí publikovaného právního názoru.
Nejvyšší soud proto postupoval podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu a stížnost obžalovaného zamítl jako nepřípustnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 10. srpna 2000
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h