ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.1429.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 1429/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele L. Z., proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 C 342/92, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. prosince 1999, č.j. 1 Cao 231/99-89, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. ledna 1995, č.j. 11 C 342/92-46, nabyvším právní moci dne 31.3.1995, k opravnému prostředku navrhovatele potvrdil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.3.1992, č. 490 717 084, jímž byla zamítnuta navrhovatelova žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku posudkové komise sociálního zabezpečení v Hodoníně ze dne 10.3.1992 není invalidní a invalidní důchod mu proto nenáleží. Protože podle téhož posudku je částečně invalidní, náleží mu nadále částečný invalidní důchod.
Proti označenému rozsudku Krajského soudu v Brně podal navrhovatel dne 25.11.1998 odvolání, v němž m.j. uvádí, že je podáno po uplynutí lhůty a žádá o prominutí zmeškání lhůty k odvolání.
Vrchní soud v Olomouci usnesením v záhlaví označeným k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. září 1999, č.j. 11 C 342/92-80, jímž byl navrhovatelův návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 16.1.1995, č.j. 11 C 342/92-46, zamítnut.
Proti tomuto usnesení podal navrhovatel dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal navrhovatel dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 9. února 2000, č.j. 11 C 342/92-104, vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby m.j. jeho prostřednictvím podal proti usnesení odvolacího soudu řádné dovolání; k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu dvaceti dnů a upozornil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Navrhovatel v přípise ze dne 24.2.2000 sdělil, že požadovanou plnou moc prozatím nepředloží, neboť ve spise je založena plná moc udělená advokátovi dne 14.9.1992 a nenachází se zde žádný důkaz o tom, že by byla navrhovatelem či zástupcem vypovězena; jeho zastoupení advokátem ukončil nezákonným způsobem Ústavní soud.
Za tohoto stavu soud prvního stupně usnesením ze dne 10. května 2000, č.j. 11 C 342/92-120, navrhovatele znovu vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal dovolání, k čemuž mu určil lhůtu dvaceti dnů a upozornil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože mu byly výzvy soudu prvního stupně doručeny dne 15.2.2000, resp. dne 15.5.2000, dovolatel výzvě dosud nevyhověl. Z obsahu spisu plyne, že plná moc, kterou navrhovatel udělil dne 15.9.1992 advokátu, skončila pravomocným skončením řízení (§28 odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání navrhovatele - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř. zastavil
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť navrhovatel s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a odpůrkyni v dovolacím řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2000
JUDr. Karel P o d o l k a, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková