ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.1432.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 1432/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele A. O. proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, o invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 Ca 172/95, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 1999, č.j. 2 Cao 235/99-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením v záhlaví označeným k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. září 1999, č.j. 33 Ca 172/95-72, jímž byla zamítnuta navrhovatelova žádost o ustanovení zástupce advokátem ve smyslu ustanovení §30 o.s.ř., neboť s ohledem na jeho sociální poměry nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§138 o.s.ř.).
V podaném dovolání navrhovatel požaduje ustanovení zástupce advokáta.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.). V případech dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu upravuje občanský soudní řád jeho přípustnost v ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř., jde-li o usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, v ustanovení §239 odst. 1, 2 o.s.ř., jde-li o usnesení odvolacího soudu ve věci samé.
V dané věci se o žádný z těchto případů nejedná, neboť usnesením soudu prvního stupně nebylo řízení zastaveno a rozhodnutí o ustanovení zástupce na žádost není rozhodnutím ve věci samé, jímž je v posuzované věci přezkoumání rozhodnutí odpůrkyně o nároku navrhovatele na invalidní důchod. Dovolání podle citovaných ustanovení tedy není přípustné.
V této souvislosti třeba poukázat též na ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř., podle něhož není přípustné dovolání ani proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, pokud by šlo o usnesení o nepřipuštění zastoupení.
Přípustnost dovolání by tak mohla být založena pouze v případě, kdyby byla zjištěna některá z vad uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., a to ať již na straně soudu (písm. a/, g/), na straně účastníků (písm. b/, c/), nebo se týkala předmětu řízení (písm. d/), návrhu na zahájení řízení (písm. e/), nebo kdyby byla účastníkovi v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (písm. f/), jímž by rozhodnutí odvolacího soudu bylo postiženo. Přípustnost dovolání (bez zřetele k tomu, zda účastník v dovolání tyto vady vytýká) je tu ovšem založena teprve zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí. Vady uvedené v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. ale z obsahu spisu nevyplývají a dovolacím soudem nebyly shledány (ostatně dovolatel je ani netvrdí).
Protože usnesení odvolacího soudu není vadami uvedenými v ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. postiženo a protože z hlediska ustanovení §238a a §239 o.s.ř. proti němu není dovolání přípustné, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání dovolatele, aniž by se mohl věcí dále zabývat, podle ustanovení §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první o.s.ř., neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2000
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková