ECLI:CZ:NS:2000:30.CDO.2817.2000.1
sp. zn. 30 Cdo 2817/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. P. proti žalovanému M. K., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 11 C 22/97, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 1999, č.j. 1 Co 6/99 - 166, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. května 1999, č.j. 1 Co 6/99 - 166, uložil žalobci ve smyslu ustanovení §53 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") pořádkovou pokutu ve výši 20.000,- Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. července 1999.
Uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze žalobce napadl dovoláním ze dne 20. července 1999, označeným jako "Mimořádná stížnost".
Krajský soud v Českých Budějovicích reagoval na toto podání usnesením ze dne 26. října 1999, č.j. 11 C 22/97 - 171, kterým žalobce vyzval, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení uvedeného usnesení vyjasnil, proti kterému rozhodnutí směřuje, a čeho se podáním domáhá. Pro případ, že by se jednalo o dovolání, byl žalobce poučen o povinném zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Žalobce byl též upozorněn, že nebude-li této výzvě žalobcem vyhověno, může být dovolací řízení zastaveno. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 1. listopadu 1999. Usnesením ze dne 11. srpna 2000, č.j. 11 C 22/97 - 191, Krajský soud v Českých Budějovicích nevyhověl žádosti žalobce, aby mu v řízení byl zástupcem ustanoven advokát, když tuto žádost zamítl (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. srpna 2000).
Z obsahu spisu pak nevyplývá, že by později bylo podání žalobce doplněno požadovaným způsobem, resp. že v případě, že by se skutečně jednalo o dovolání ve smyslu ustanovení §236 a násl. občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."), by se žalobce byl nechal pro toto řízení zastoupit advokátem.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo komerční právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Toto ustanovení takto stanoví tzv. povinné (nucené) zastoupení v dovolacím řízení. Toto povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele.
Jak vyplývá z obsahu spisu, byl žalobce vyzván mimo jiné i k odstranění zmíněného nedostatku, avšak této výzvě nebylo žalobcem až dosud vyhověno, aniž by bylo zřejmé, že dovolatel sám má případně právnické vzdělání. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než dovolací řízení zastavit ve smyslu ustanovení §243c o.s.ř. ve spojení s ustanovením §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o.s.ř., když žalobce sice procesně zavinil, že toto řízení muselo být zastaveno, avšak žalovanému v něm žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. prosince 2000
JUDr. Pavel Pavlík v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková