ECLI:CZ:NS:2000:32.CDO.131.2000.1
sp. zn. 32 Cdo 131/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) M. K., B) M. K., proti žalované K., s.r.o., za vedlejšího účastenství na straně žalované P., akciová společnost, o neplatnost usnesení valné hromady, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 1999, č.j. 7 Cmo 699/99-79, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 26.5.1999 č.j. 27 Cm 257/98-65, kterým tento soud nepřipustil vstup vedlejšího účastníka P., akciová společnost, do řízení na straně žalované.
V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že jedinou námitkou žalované proti rozhodnutí soudu prvního stupně je, že v důsledku procesního postavení žalobců tím, že dvě z původních čtyř žalobců vzali návrh na zahájení řízení zpět a v důsledku toho bylo řízení ve vztahu k nim pravomocně zastaveno, byl vzat návrh zpět v celém rozsahu a proto již nebyl prostor pro to, aby zbývající žalobci namítali nepřípustnost. Odvolací soud uzavřel, že nelze přisvědčit žalované, že na straně žalobců jde o nerozlučné společenství ve smyslu §91 odst. 2 o.s.ř., neboť v projednávané věci jsou sice všichni žalobci společníky žalované, to však samo o sobě nezakládá jejich nerozlučné společenství ve sporu o neplatnost usnesení valné hromady.
Odvolací soud dále uvedl, že nepřezkoumává pravomocné usnesení o zastavení řízení ve vztahu ke dvěma žalobkyním. Se zbývajícími dvěma žalobci soud nadále jednal a za této situace má odvolací soud prostor jen k tomu, aby přezkoumal usnesení o nepřipuštění vstupu vedlejšího účastníka. Přitom proti důvodům, pro něž soud prvního stupně nepřipustil vstup vedlejšího účastníka, žalovaná nebrojí. S těmito důvody však ve svém odvolání nesouhlasí P., akciová společnost, jejíž vstup do řízení soud prvního stupně nepřipustil.
Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství je právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku sporu. O právní zájem jde tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení. Žalobci napadají všechna usnesení přijatá na valné hromadě žalované konané dne 1.4.1998 s tím, že nebyly splněny podmínky stanovené společenskou smlouvou pro usnášeníschopnost valné hromady. Jedním z usnesení přijatých na napadené valné hromadě je i rozhodnutí, jímž vyslovila valná hromada souhlas s převodem obchodního podílu společníka žalované P., akciová společnost na Q., a.s. Řízení o převodu obchodního podílu mezi těmito subjekty vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 48 Cm 534/98 soud přerušil do doby rozhodnutí o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady v tomto řízení.
Podle společenské smlouvy žalované je převod obchodního podílu podmíněn souhlasem valné hromady. Za této situace lze připustit, že převodce obchodního podílu má právní zájem na výsledku tohoto řízení, v němž soud rozhodne o tom, zda usnesení valné hromady o souhlasu s převodem je platné. Tím je založen právní zájem P., akciová společnost na výsledku řízení. Proto odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, jak se uvádí ve výroku.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná, zastoupená advokátem, v otevřené lhůtě dovolání. V dovolání nenamítá proti důvodům, pro které změnil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně. Uvádí však, že odvolací soud měl v plném rozsahu zrušit podle §103 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně pro nedostatek podmínek řízení a věc buď vrátit soudu prvního stupně nebo řízení zastavit, neboť splnění podmínek řízení podle §104 o.s.ř. je soud povinen zkoumat v kterémkoli stadiu řízení. Nerozlučné společenství žalobců podle §91 odst. 2 o.s.ř. přitom k podmínkám řízení patří.
Dovolatelka má za to, že žalobci v projednávané věci jsou nerozlučnými účastníky ve smyslu §91 odst. 2 o.s.ř. Dovolatelka uvádí, že není podstatné, jak uvedl odvolací soud, že žalobci mohli v projednávané věci podat samostatné žaloby, ale je podstatné, že podali žalobu společně. Vzhledem k tomu, že žalobci jsou společníky žalované, dotýká se jakékoli rozhodnutí soudu v projednávané věci jejich společných práv a povinností.
Dovolatelka dovozuje, že počáteční čtyři žalobci v projednávané věci byli v nerozlučném společenství nejen podle §91 odst. 2 o.s.ř. ale, protože jde o žalobu podle §131 odst. 1 obch. zák. „také v souladu s třetí definicí účastníků uvedenou v §94 o.s.ř. s ohledem na §200e odst. 1, 3. o.s.ř. ve vazbě na poznámku u §9 odst. 4 písm. j) o.s.ř."
Vedlejší účastník ve vyjádření k dovolání podpořil argumentaci dovolatelky. Dále pak vyslovil domněnku, že žaloba není podávána podle §131, ale podle §261 odst. 3 písm. a) obch. zák. a v souvislosti s tím rozebral procesní odlišnosti aplikace práva v obou případech. V této souvislosti též vytkl soudu procedurální pochybení při spisové manipulaci spočívající v nesprávném označení předmětu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Jak se uvádí shora, dovolatelka v řízení nenapadá rozhodnutí odvolacího soudu o připuštění vstupu vedlejšího účastníka do řízení, napadá pouze nedostatek postupu tohoto soudu spočívající v tom, že nezrušil rozhodnutí soudu prvního stupně z důvodu nedostatku podmínky řízení, popřípadě též řízení nezastavil podle §103 a §104 o.s.ř. Povinnost k zastavení řízení dovozuje z nerozlučného společenství žalobců a zpětvzetí žaloby.
V projednávané věci je dovolání podáno proti usnesení odvolacího soudu, kterým tento soud rozhodl o účasti vedlejšího účastníka na straně žalované. Dovolací soud proto není oprávněn přezkoumávat, stejně jako to nemohl činit soud odvolací, rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení ve vztahu ke dvěma žalobcům, když toto rozhodnutí již nabylo právní moci a nebylo napadeno odvoláním.
Jak správně uvádí dovolatelka, je soud povinen zkoumat kdykoli za řízení splnění podmínek řízení, včetně podmínky návrhu na zahájení řízení tam, kde je takový návrh potřebný. V projednávané věci však je uvedená podmínka splněna, neboť na základě pravomocného usnesení soudu bylo řízení zastaveno jen ve vztahu k žalobcům C. a D., nikoli však ve vztahu k žalobcům A. a B.
Dovolatelka, jak shora uvedeno, nebrojí proti připuštění účasti vedlejšího účastníka na své straně, ale domáhá se zastavení řízení z důvodu, který dovolací soud neshledal, dovolání proto podle ustanovení §243b odst. 1 o.s.ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť ze spisu se nepodává, že by žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, vznikly náklady řízení, o jejichž úhradě by musel soud rozhodnout.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. června 2000
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková