ECLI:CZ:NS:2000:32.CDO.663.2000.1
sp. zn. 32 Cdo 663/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce V. e., a.s. proti žalovanému B., spol. s r.o., o zaplacení 15.500,30 Kč, k dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14.9.1999, č.j. 1 Cmo 619/97-73, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14.9.1999, č.j. 1 Cmo 619/97-73 změnil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.8.1997, č.j. 34 Cm 337/96-52 tak, že žalobu o zaplacení 15.500,30 Kč zamítl a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně; odvolací soud dále uložil povinnost zaplatit žalovanému 620,- Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení.
V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že na daný smluvní vztah je nutné aplikovat ust. §409 a násl. obch. zákoníku, nikoliv vyhl. č. 140/1978 Sb., která byla v rozhodné době, tj. v roce 1992 zrušena.
Odvolací soud v rozsudku dále uvedl, že ust. §409 odst. 2 obch. zákoníku umožňuje dosáhnout relevantního cenového ujednání sjednáním fixní ceny, určené peněžní částkou (s možností event. cenových doložek). Tento způsob je ostatně předvídán též ustanovením §1 odst. 2 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách (ve znění pozdějších předpisů) a použili jej i žalobce a žalovaný, když v přihlášce k odběru elektřiny ze dne 19.3.1992 si dohodli fixní sazbu pro odběr elektrické energie s fakturačním násobitelem 1.
Takto smluvními stranami dohodnutou cenu elektrické energie již nebylo možno změnit jednostranným právním úkonem žalobce, tedy opravou fakturačního násobitele 1 na fakturační násobitel 2, ale pouze na základě dohody smluvních stran, jejíž existence nebyla v řízení prokázána.
Vzhledem k uvedeným závěrům postupoval odvolací soud podle ust. §220 odst. 1 o.s.ř. a napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá.
Dovoláním ze dne 17.11.1999 napadl žalobce výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, neboť se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení sporu (§241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.).
V odůvodnění dovolání žalobce zejména uvedl, že důvodem určitých pochybností je pochybení dodavatele (žalobce) při vyplnění přihlášky o odběru elektrické energie, kdy namísto fakturačního násobitele 2 byl v přihlášce nesprávně uveden fakturační násobitel 1. S ohledem na rozsah odběru a způsob dodávky byl žalobcem v přihlášce proveden přepis na správný údaj, tj. násobitel 2. Vedle přihlášky byla mezi stranami též uzavřena dne 23.4.1992 dohoda o fakturování a placení maloodběru elektřiny, v níž se odběratel (žalovaný) zavázal hradit hodnotu odebírané elektřiny.
Dovolatel dále uvedl, že vyhl. č. 140/1978 Sb. byla zrušena zák. č. 222/1994 Sb. s účinností od 1.1.1995 a proto je nesprávné právní posouzení odvolacího soudu, který vycházel z toho, že na smluvní vztah z r. 1992 uvedená vyhláška nedopadá. Z tohoto předpisu pak vyplývá, že žalovaný je zavázán platiti odebranou elektřinu. Množství odebrané elektrické energie bylo ve sporu prokázáno jednoznačně; žalovaný prokazuje pouze nesprávné použití fakturačního násobitele, nikoliv to, že by nebylo v jeho důsledku správně určeno množství odebrané energie. Z charakteru použitého měřícího zařízení je jednoznačně zřejmý tento údaj a jeho vynásobením proti údaji na měřícím zařízení je určeno skutečně odebrané množství elektrické energie. Jako pevná sazba je sjednána pouze částka odpovídající ceně 1 KWh (denní a noční sazba plus stálý měsíční plat za užití měřícího zařízení dodavatele) nikoliv však již její kombinace s násobitelem - na rozdíl od názoru odvolacího soudu, který právě v tom spatřuje dohodu o fixní ceně. Fakturační násobitel je nutno posuzovat jako údaj o množství odebrané energie, nikoliv jako údaj o její ceně.
Žalobce proto navrhuje, aby dovolací soud pro nesprávné právní posouzení věci napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud posoudil dovolání žalobce a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, za dovolatele jedná zaměstnankyně s právnickým vzděláním a jí bylo dovolání též sepsáno.
Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda je dovolání přípustné; žalobce v dovolání důvod, v němž spatřuje jeho přípustnost, neuvedl.
V posuzovaném případě odvolací soud rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Dovoláním byl dotčen výrok, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 15.500,30 Kč.
Podle §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle odst. 2 písm. a) uvedeného ustanovení však není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání není přípustné s ohledem na ust. §238 odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť dovoláním je dotčen výrok o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v posuzovaném případě jde o obchodní věc.
Dovolací soud s ohledem na ust. §242 odst. 3 o.s.ř. dále neshledal, že by dovolání bylo přípustné z důvodů uvedených v §237 odst. 1 o.s.ř.
Vzhledem k tomu, že dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, nemohl se již zabývat věcnými námitkami uvedenými žalobcem v dovolání, a to zejména právním posouzením smluvního vztahu mezi účastníky.
Nejvyšší soud proto podle §237 odst. 1, §238 odst. 1 písm. c), §238 odst. 2 písm. a), §242 odst. 3 a §243b odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na ust. §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a žalovanému podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 1. června 2000
JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Ševčíková