ECLI:CZ:NS:2000:7.ND.401.2000.1
sp. zn. 7 Nd 401/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud v právní věci žalobkyně L. P., proti žalovanému M. P., o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Zlíně, rozhodl o návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 z důvodu vhodnosti takto:
Návrh žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 se z a m í t á .
Odůvodnění:
U Okresního soudu ve Zlíně je vedeno řízení, jehož předmětem je vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví bývalých manželů P.
Žalobkyně navrhla, aby věc byla delegována Obvodnímu soudu pro Prahu 6, a to z toho důvodu, že se přestěhovala do Prahy.
Žalovaný k návrhu na delegaci věci uvedl, že s ní nesouhlasí, trvá na tom, aby věc projednal Okresní soud ve Zlíně, neboť nemá dostatek finančních prostředků na cestování do Prahy.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné důvody pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. Postup podle tohoto ustanovení je výjimkou z ústavně garantované zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z výše uvedeného plyne, že skutečnosti, o které se opírá rozhodnutí o přikázání věci jinému než příslušnému soudu, musí mít povahu výjimečné skutečnosti. Za výjimečnou skutečnost nelze dle názoru Nejvyššího soudu považovat to, že se žalobkyně přestěhovala. Okolnosti toho druhu, že některý z účastníků řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem soudu větší vzdálenost, což může být spojeno nejen s organizačními, ale také finančními problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Ze spisu přitom nejsou patrny žádné další důvody, které by pro navrhovanou delegaci svědčily. Dále nelze pominout ani tu okolnost, že další z účastníků řízení projevil s navrhovanou delegací zásadní nesouhlas.
Přikázání věci se za této situace nejeví vhodné a proto Nejvyšší soud České republiky návrh na přikázání věci zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2000
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann