ECLI:CZ:NS:2000:SKNO.5.99.1
NEJVYŠŠÍ SOUD
České republiky
sp. zn. Skno 5/99
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího soudu České republiky projednal na ústním jednání konaném dne 4. května 2000 odvolání předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 1999, sp. zn. Ds 3/99 ve věci kárně obviněného JUDr. M. Z., soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, zast. advokátem a podle §18 odst. 3,4 zákona č. 412/1991 Sb. o kárné odpovědnosti soudců rozhodl takto:
Podle §18 odst. 4 a §11 písm. a) zákona č. 412/1991 Sb. o kárné odpovědnosti soudců se zrušuje rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 1999, sp. zn. Ds 3/99 a řízení se z a s t a v u j e.
Odůvodnění:
Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 21. října 1999 č.j. Ds 3/99-79 byl kárně obviněný JUDr. M. Z. zproštěn obvinění uvedeném v návrhu předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem, podle něhož jako samosoudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, zařazený dle rozvrhu práce tohoto soudu na rok 1998 do oddělení 27 K, do kterého náleží vyřizování agendy konkursního a vyrovnávacího řízení dle §9 odst. 2 písm. e), odst. 4 písm. a) o.s.ř. a rozhodování sporů vyvolaných konkursním řízením v oddělení 27 K, s výjimkou sporů majících základ v občanském nebo pracovním právu, na svém pracovišti na Krajském soudu v Ústí nad Labem, nesplnil pokyn předsedy tohoto krajského soudu, s nímž byl seznámen dne 8.12.1998, aby ve spojení s jeho chystaným přeřazením od 1.1.1999 do oddělení 14 Ca, kde se vyřizuje jiná agenda, nejpozději do 31.12.1998 předal dosavadní agendu a tuto již nevyřizoval, ale žádné úkony směřující k předání agendy neučinil, takže ještě 11. ledna 1999 se v jeho kanceláři nacházelo 103 spisů, když také činil i procesní úkony ve věcech rejstříku 27 K, v nichž došlo k zahájení řízení až po 8. prosinci 1998 a narušil tak plynulý výkon soudnictví ve věcech zapsaných v rejstříku 27 K a že se tak dopustil kárného provinění podle §2 odst. 1 cit. zák., neboť mu nelze kárné provinění prokázat.
Proti tomuto rozhodnutí podal včas odvolání předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, z toho důvodu, že kárný soud prvního stupně nesprávně hodnotil obsah výpovědi svědka a že dále nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že kárně obviněný v době, kdy byl na pracovišti ve dnech 29. až 31. prosince 1998 místo toho, aby podle pokynu předsedy krajského soudu činil úkony k předání agendy, věnoval se jiné pracovní činnosti.
Na ústním jednání u odvolacího kárného soudu odvolatel vzal návrh na zahájení řízení zpět. V době, kdy bylo odvolání podáváno, nebyl ještě informován o skutečnostech, významných pro posouzení věci. V době od 29. do 31.12.1998, kdy byl kárně obviněný na pracovišti, neměl totiž kárně obviněný možnost někomu ze soudců agendu svého oddělení 27 K odevzdat. Dodatečně se tedy prokázala obhajoba kárně obviněného, že chtěl dodržet pokyn předsedy krajského soudu, ale neměl k tomu možnost.
Vzhledem k této skutečnosti odvolací soud, když kárně obviněný ani jeho obhájce připomínky k úkonu navrhovatele neměli, podle §8 odst. 4 a §11 písm. a) zákona č. 412/1991 Sb. o kárné odpovědnosti soudců rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu zrušil a řízení zastavil.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný další opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2000
JUDr. Oldřich Jehlička, CSc., v.r.
předseda senátu
nátu