ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.46.2001.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu R. M. a rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. července 2001 podle §383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveř. pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby R. M. územím České republiky pro účely vydání k výkonu trestu do Slovenské republiky, a to přiměřeného trestu určeného mu za trestný čin zanedbávání povinné výživy podle §213 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, pro který byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Banské Bystrici ze dne 24. 11. 1997, sp. zn. 4 T 82/94, který nabyl právní moci dne 7. 1. 1998, jehož se měl dopustit tím, že nesplnil zákonem stanovenou povinnost přispívat na výživu nezl. I. B., v měsíčních splátkách ve výši 500 Sk k rukám matky J. B., která má nezletilého ve výchově, přestože mu tato povinnost vznikla rozsudkem Okresního soudu v Žiari nad Hronom ze dne 8. 1. 1993, sp. zn. 5 C 406/91, jenž nabyl právní moci dne 5. 2. 1993, přičemž takto dluží na výživném za období od 18. 5. 1990 do dne seznámení se s výsledky vyšetřování celkem 26 000 Sk včetně nákladů na výbavičku ve výši 2000 Sk.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu státního občana Slovenské republiky R. M. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání odsouzeného R. M. z Italské republiky do Slovenské republiky k výkonu trestu odnětí svobody. R. M. byl odsouzen již výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Banské Bystrici ze dne 24. 11. 1997, sp. zn. 4 T 82/94, který nabyl právní moci dne 7. 1. 1998, pro trestné činy zanedbávání povinné výživy podle §213 odst. 1 a zkrácení daní podle §148 odst. 1, 3 trestního zákona Slovenské republiky, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let. Na odsouzeného R. M. byl vydán Krajským soudem v Banské Bystrici dne 15. 5. 2001 pod sp. zn. 4 T 82/94 zatýkací rozkaz. Jelikož bylo vydání odsouzeného podle informací Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky Italskou republikou povoleno pouze pro trestný čin zanedbávání povinné výživy podle §213 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, žádost o povolení průvozu odsouzeného územím České republiky byla podána rovněž pouze pro tento trestný čin.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek citovaných mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k výkonu trestu pro trestný čin, který z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Výkon trestu není promlčen ani podle právního řádu Slovenské republiky ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky. Ani za situace, kdy proti odsouzenému bylo ve věci vedeno slovenským soudem řízení proti uprchlému podle §302 a násl. trestního řádu Slovenské republiky a odsuzující rozsudek byl vynesen v jeho nepřítomnosti, Nejvyšší soud neshledal důvod pro odmítnutí průvozu podle čl. 21 odst. 5 Evropské úmluvy o vydávání a související výhrady České republiky, ve vztahu k čl. 3 Druhého dodatkového protokolu Evropské úmluvy o vydávání, neboť má za to, že úprava řízení proti uprchlému podle uvedených ustanovení trestního řádu Slovenské republiky, nezakládá příčinu k pochybnostem o zajištění práv obviněného na obhajobu.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného R. M. za účelem výkonu trestu ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. července 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík