ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.52.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 52/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 22. října 2001 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Slovenské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a tr. ř., v trestní věci odsouzeného PhDr. V. B., se u z n á v á na území České republiky rozsudek Krajského soudu v Trnavě ze dne 7. listopadu 2000, sp. zn. 2 T 22/00, Slovenská republika, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 1. března 2001, sp. zn. 3 To 63/2000.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Trnavě ze dne 7. listopadu 2000, sp. zn. 2 T 22/00, Slovenská republika, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 1. března 2001, sp. zn. 3 To 63/2000, byl PhDr. V. B. uznán vinným trestnými činy porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 odst. 1, zkrácení daně a pojistného podle §148 odst. 4 a podplácení podle §161a odst. 1, 2 trestního zákona Slovenské republiky. Za tyto trestné činy mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Stalo se tak na základě zjištění, že odsouzený: 1) dne 6. června 2000 okolo 18.30 hod. na hraničním přechodu H.-H. jako řidič nákladního motorového vozidla zn. MAN 19, 402 FLT BL, s návěsem zn. ACKERMAN FREUEHAUF SMX 135, jehož majitelem je firma M., s. r. o., při celní kontrole zatajil, že z území Slovenské republiky do České republiky vyváží 11 459 kartónů z části neokolkovaných a z části ukrajinskými kolky opatřených cigaret zn. HB, West a Ernte v celkové hodnotě 5 551 302 Sk, nabytí kterých nemohl doložit daňovým dokladem, přičemž tak jednal proto, aby nedošlo k vyměření spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků, čímž tuto daň zkrátil v rozsahu 2 062 620 Sk, 2) dne 6. června 2000 okolo 18.30 na hraničním přechodu H.-H., po zjištění nepovoleného vývozu cigaret sliboval pracovníkům celní a pasové kontroly R. H. a P. P., že pokud jej s naloženým zbožím nechají přejet do České republiky, jeho vedoucí jim zaplatí 100 000 Sk.
V současné době odsouzený PhDr. V. B. vykonává trest odnětí svobody v Nápravněvýchovném ústavu v H. pod P. ve Slovenské republice, s tím, že podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky je předpokládané ukončení výkonu trestu stanovené na 6. června 2004
Odsouzený projevil nejprve v žádosti adresované Ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky zájem o předání k výkonu trestu do České republiky a následně v prohlášení ze dne 29. června 2001 uvedl, že po poučení o právních důsledcích předání k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky s tímto souhlasí.
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky přípisem ze dne 16. srpna 2001, č. 4615/2001-8106 požádalo podle čl. 31 Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech uveřejněné pod č. 209/1993 Sb., s odvoláním se na Úmluvu o předávání odsouzených osob uveřejněnou pod č. 553/1992 Sb., Ministerstvo spravedlnosti České republiky o sdělení, zda Česká republika převezme výkon trestu odnětí svobody v této trestní věci.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 21. srpna 2001 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a tr. ř. a shora uvedených mezinárodních smluv rozhodnutí slovenských soudů uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že právní podmínky pro uznání předmětných rozhodnutí jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v uvedených mezinárodních smlouvách.
Odsouzený PhDr. V. B. je podle osvědčení o státním občanství České republiky, vydaného Okresním úřadem v Chebu dne 28. května 2001, občanem České republiky, který vyjádřil v prohlášení ze dne 29. června 2001 souhlas s předáním k výkonu trestu na území České republiky, přičemž skutky, pro které byl odsouzen, vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 tr. zák. - srov. rozh. č. 26/2001 Sb. rozh. tr.; trestný čin podplácení podle §161 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík