ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.67.2001.1
sp. zn. 11 Tcu 67/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu J. Á., a rozhodl v neveřejném zasedání podle §383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveř. pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby J. Á., územím České republiky pro účely vydání k výkonu trestu do Slovenské republiky, a to trestu uloženého mu rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě ze dne 20. 10. 1999, sp. zn. Z-2 1T 143/94, Slovenská republika, kterým byl pravomocně uznán vinným trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 4, podvodu spáchaného ve formě spolupachtelství podle §9 odst. 2, §250 odst. 1, 4, pokusem trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §8 odst. 1, §124 odst. 1, 3 a trestným činem falšování a pozměňování peněz a cenných papírů podle §140 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu státního občana Slovenské republiky J. Á. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání odsouzeného J. Á. z Francouzské republiky do Slovenské republiky k výkonu tretu odnětí svobody.
J. Á. byl uznán vinným již výše citovaným rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě ze dne 20. 10. 1999, sp. zn. Z-2 1T 143/94, který nabyl právní moci dne 23. 12. 1999, tím, že:
Jako soukromý podnikatel vykonávající činnost na základě rozhodnutí o registraci a zápisu do obchodního registru Obvodního soudu Bratislava I ze dne 10. 9. 1992 s obchodním názvem F., spol. s r. o., se sídlem v D. S., ul. B. 20, s předmětem činnosti nákup a prodej zboží a zprostředkovaní obchodu, i když věděl, že nemá finanční prostředky na úhradu objednaného a převzatého zboží, po vzájemné dohodě s obžalovaným M. S., jak i dalšími přesně nezjištěnými osobami v období od září 1992 do března 1993 od různých firem a organizací na území bývalé ČSFR společným jednáním převzali různé druhy zboží, které později rozprodali a získané peníze použili pro vlastní potřebu, přičemž do dnešního dne neuhradili peníze za zboží v těchto případech:
1) ve dnech 28. 9. 1992 a 27. 10. 1992 na základě objednávky ze dne 21. 9. 1992 a kupní smlouvy v a. s. B. H. n. M. na faktury převzal hydraulické zavírače dveří a zdvíhací mechanizmy s příslušenstvím v celkové hodnotě 1 490 938 Kčs, čímž a. s. B. H. n. M. způsobil škodu v uvedené výši,
2) ve dnech 21. a 22. 12. 1992 převzal část různé servisní automobilové techniky v hodnotě 339 644 Kčs od firmy M., s. r. o., B., která mu byla dodána na fakturu, přičemž zbytek zboží objednaného dne 27. 11. 1992 na autosalónu B. v celkové hodnotě 770 544 Kčs dodaný nebyl, čímž s. r. o. M. B., způsobil škodu ve výši nejméně 339 644 Kčs,
(společně se spoluodsouzeným M. S. v bodech 3 - 7)
3) v čase od 30. 9. 1992 do 12. 10. 1992 na základě objednávky ze dne 24. 9. 1992 převzali v NH, a. s., O., na faktury betonářskou ocel o váze 271 110 kg v celkové hodnotě 1 847 599 Kčs, čímž a. s. NH O. způsobili škodu u vedené výši,
4) dne 14. 12. 1992 na základě objednávky bez čísla ze dne 27. 11. 1992 od WAP, s. r. o., B., ul. V. č. 135, na fakturu převzali čistící zařízení na automobily a to 1 ks WAP DX 930, 3 ks WAP L 3000 D, 3 ks WAP Turbo XL, 4 ks AL 324, 4 ks Autoshampo – autovysavače a čistící prostředky v celkové hodnotě 294 470 Kčs, čímž s. r. o. WAP B. způsobil škodu v uvedené výši,
5) dne 14. 12. 1992 na základě objednávky č. 6/A/92 ze dne 9. 12. 1992 a kupní smlouvy z 9. 12. 1992 na faktury v a. s. Divize H., O. – V. převzali plechy o váze 64 220 kg v celkové hodnotě 530 893 Kčs, čímž této společnosti způsobili škodu v uvedené výši,
6) dne 28. 12. 1992 na základě objednávky bez čísla a kupní smlouvy z 28. 12. 1992 v a. s. T. Q. P. – M. na fakturu převzali automaty na kávu s příslušenstvím v celkové hodnotě 491 960 Kčs, čímž a. s. T. Q. P. – M. způsobili škodu v uvedené výši,
7) dne 18. 2. 1993 na základě objednávky bez č. ze dne 12. 1. 1993 v a. s. Chirana Piešťany na fakturu převzali různé druhy léčebných zařízení v celkové hodnotě 373 809 Sk, čímž a. s. Ch., P. způsobili škodu v uvedené výši,
8) dne 26. 1. 1993 na Celnici B., celní pobočka B. – V., deklaroval k proclení 18 000 litrů rumu dovezeného z Rakouské republiky, na základě čehož byl vyměřený celní dluh v celkové výši 1 730 375 Kčs, o zaplacení této částky předložil ústřižek poštovní poukázky, na základě čeho bylo zboží propuštěno do volného oběhu, avšak později bylo zjištěno, že ve skutečnosti bylo na poště zaplacených jen 1 730 Kčs a další údaje byly na ústřižku dodatečně dopsané, čímž Slovenskou republiku zastoupenou Celnicí B. zkrátil o částku nejméně 1 728 645 Kčs,
9) dne 1. 3. 1993 uzavřel kupněprodejní smlouvu s maďarskou společností G-C. KFT, G., B. u 2/A na dodávku kovových šroubů v hodnotě 28 000 000 ATS a autosoučástek v hodnotě 7 000 000 ATS, firma G-C. dne 24. 4. 1993 celně projednala zboží na adresu příjemce F.x, s. r. o., na celnici v Maďarské republice a deklarovala na vývozní celní deklaraci VAM 91 jako hutný materiál se závity v hodnotě 25 823 834 ATS a autosoučástky v hodnotě 7 000 000 ATS; a J. A. dne 30. 4. 1993 pro překročení zboží přes hranice na území SR podal písemné celní prohlášení ve formě JCD na dovážený hutný materiál v hodnotě 2 800 000 ATS a autosoučástky v hodnotě 700 000 ATS, což později odůvodnil změnou celních podmínek, přičemž i na takto deklarované zboží vyměřený celní dluh ve výši 2 786 231 Sk neuhradil, čímž by Slovenskou republiku zkrátil o uvedenou částku, avšak rozhodnutím celních orgánů bylo vysloveno zabavení dovezeného zboží,
10) dne 30. 4. 1993 po tom, co mu byla na základě objednávky bez čísla ze dne 30. 4. 1993 firmou B. E. R., ul. Š. č. 71, vykonaná přeprava zboží z R. do Z., fakturu na sumu 22 140 Sk do 18. 5. 1993 a ani později neuhradil, čímž firmě B. Š. R. způsobil škodu v uvedené výši,
11) v přesně nezjištěný den začátkem května 1994 od přesně nezjištěné osoby získal falzifikáty bankovek znějících na měnu Maďarské republiky v nominální hodnotě 1 000 HUF a celkové hodnotě nejméně 995 000 HUF, dne 13. 5. 1994 okolo 22.00 hod. v Š. – V., okr. G., prodal M. R., 51 ks bankovek série a čísla D 40346771 a 51 kusů bankovek série a čísla C 88108146 v celkové hodnotě 102 000 HUF za částku 30 000 Sk, i když věděl, že tyto peníze nejsou pravé, přičemž zbytek zfalšovaných bankovek později vydal orgánům policie.
Popsané jednání bylo slovenským soudem kvalifikováno jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 (v bodech 1, 2, 8, 10), trestný čin podvodu spáchaného formou spolupachatelství podle §9 odst. 2, §250 odst. 1, 4 (v bodech 3, 4, 5, 6, 7), pokus trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §8 odst. 1, §124 odst. 1, 3 (v bodě 9) a trestný čin falšování a pozměňování peněz a cenných papírů podle §140 odst. 1 (v bodě 11), to vše dle trestního zákona Slovenské republiky. Za uvedenou trestnou činnost byl J. Á. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti a půl roku.
Na odsouzeného J. Á. byl vydán Krajským soudem v Bratislavě dne 13. 6. 2001 pod sp. zn. Z-2 1T 143/94 mezinárodní zatýkací rozkaz, který byl doplněn dne 10. 10. 2001.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí citovaných mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k výkonu trestu odnětí svobody pro trestné činy, které z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňují podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Výkon trestu není promlčen ani podle právního řádu Slovenské republiky ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky. Ani za situace, kdy proti odsouzenému bylo ve věci vedeno slovenským soudem řízení proti uprchlému podle §302 a násl. trestního řádu Slovenské republiky a odsuzující rozsudek byl vynesen v jeho nepřítomnosti, Nejvyšší soud neshledal důvod pro odmítnutí průvozu podle čl. 21 odst. 5 Evropské úmluvy o vydávání a související výhrady České republiky, ve vztahu k čl. 3 Druhého dodatkového protokolu Evropské úmluvy o vydávání, neboť má za to, že úprava řízení proti uprchlému podle uvedených ustanovení trestního řádu Slovenské republiky, nezakládá příčinu k pochybnostem o zajištění práv obviněného na obhajobu.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného J. Á. za účelem výkonu trestu ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch