ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.88.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 88/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. ledna 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. B. rozsudkem Zemského soudu ve Stuttgartu ze dne 4. února 1999 sp. zn. 5 KLs 211 Js 20061/98, Spolková republika Německo, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství v souběhu s trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v nikoli malém množství podle §1 odst. 1 ve spojení s Přílohou I, §3 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 čísl. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných prostředcích a §52 trestního zákoníku Německé spolkové republiky k trestu odnětí svobody v trvání tří let a devět měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem soudu Zemského soudu ve Stuttgartu ze dne 4. února 1999 sp. zn. 5 KLs 211 Js 20061/98, Spolková republika Německo, byl J. B. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství v souběhu s trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v nikoli malém množství podle §1 odst. 1 ve spojení s Přílohou I, §3 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 čísl. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných prostředcích a §52 trestního zákoníku Německé spolkové republiky. Tohoto trestného činu se dopustil tím, že dne 10. května 1998 předal svůj osobní automobil BMW 525 i svým objednavatelům, a když své vozidlo příští den převzal, byly v levé boční výplni ukryty čtyři balíčky s heroinovou směsí a dva sáčky s paracetamolem. Tyto omamné prostředky měl dopravit z ČR do SRN a odevzdat je dílem ve S., dílem v R. Jako odměnu za tuto jízdu dostal 1000 DM. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo předat zásilku, měl odjet se zásilkou nejdříve do R. a setkání se mělo konat o jeden den později. O něco později byl zadržen. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a devět měsíců.
Dne 21. prosince 2000 pod sp. zn. 2981/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky [§187 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. - nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. B. se dopustil velmi závažné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin a paracetamol), jejich množství (více než 5 kg) a k tomu, že Jiřímu Burianovi byl uložen poměrně vysoký trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík