ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.91.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 91/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. ledna 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. J. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 9. 2. 2000 sp. zn. 50c E Vr 95/00 Hv 5/00, Rakouská republika, a to pro přečin soudně trestného ilegálního převádění podle §104 odst. 1, §105 odst. 2 cizineckého zákona Rakouské republiky k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 9. 2. 2000 sp. zn. 50c E Vr 95/00 Hv 5/00, Rakouská republika, který nabyl právní moci dne 9. 2. 2000, byl J. J. uznán vinným ze spáchání přečinu soudně trestného ilegálního převádění podle §104 odst. 1, §105 odst. 2 cizineckého zákona Rakouské republiky, kterého se dopustil tím, že pro svůj prospěch a za účelem výdělku napomáhal při protiprávním vstupu cizinců do Rakouska tím, že s nimi překročil česko-rakouskou státní hranici na území obce S., a sice dne 10. 1. 2000 s 5 arménskými státními příslušníky a dne 16. 1. 2000 se 3 arménskými státními příslušníky. Za tento přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Dne 27. 12. 2000 pod sp. zn. 862/2000-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b/ tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. J. se dopustil opakovaně závažné trestné činnosti, v posledních letech velmi rozšířené. Nedovoleně pomáhal přepravit do ciziny větší množství osob za slíbenou odměnu. Nelze pominout ani jeho předchozí trestnou činnost, kdy byl v minulosti opakovaně trestán pro úmyslné trestné činy. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch