ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.93.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 93/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. ledna 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. P rozsudkem Okresního soudu v Hofu ze dne 23. 7. 1998 sp. zn. 6 Ls 25 Js 5575 Jug, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 20. 8. 1998, a to pro trestný čin krádeže a pokusu o krádež podle §242 odst. 1, 2, §22, §23, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §17 odst. 1, 2, §31, §32, §52a odst. 1, str. 2, 3 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hofu z 23. 7. 1998 sp. zn. 6 Ls 25 Js 5575 Jug, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 20. 8. 1998, byl Z. P. uznán vinným trestným činem krádeže a pokusu o krádež podle §242 odst. 1, 2, §22, §23, §53 trestního zákoníku a §17 odst. 1, 2, §31, §32, §52a odst. 1, str. 2, 3 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo. Této trestné činnosti se měl dopustit tím, že dne 19. 3. 1996 odcizil v H., v supermarketu E., 2 láhve whisky Jack-Daniels v hodnotě 59,96 DM, které ukryl pod kabátem a pronesl pokladnou v úmyslu vyvézt je do České republiky a tam je prodat, a dne 7. 4. 1998 ukryl pod svetr v obchodním domě S. v S. kalhoty zn. Nike a bundu zn. Adidas v celkové hodnotě 150 DM a pokusil se odejít bez placení. Z. P. byl za tuto trestnou činnost odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců.
Dne 27. 12. 2000 pod sp. zn. 5986/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že Z. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§247 tr. zák. - krádež, §8 odst. 1 tr. zák. - pokus trestného činu). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Šlo o trestnou činnost páchanou více útoky, přičemž se jí Z. P. dopustil přesto, že byl již v Německé spolkové republice pětkrát trestněprávně postižen mimo jiné pro majetkovou trestnou činnost. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch