ECLI:CZ:NS:2001:11.TCU.95.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 95/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. ledna 2001 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. J. rozsudkem Zemského soudu v Osnabrücku ze dne 14. listopadu 1995 sp. zn. 20 Kls (III 39/95) 2 Js 16901/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora v Osnabrücku ze dne 26. dubna 1996 sp. zn. 3 StR 146/96, Spolková republika Německo, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství podle §1, §3, §30 odst. 1 čís. 4 zákona o omamných prostředcích Spolkové republiky Německo k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Osnabrücku ze dne 14. listopadu 1995 sp. zn. 20 Kls (III 39/95) 2 Js 16901/95, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora v Osnabrücku ze dne 26. dubna 1996 sp. zn. 3 StR 146/96, Spolková republika Německo, byl K. J. uznán trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství podle §1, §3, §30 odst. 1 čís. 4 zákona o omamných prostředcích SRN. Tohoto trestného činu se měl dopustit tím, že dne 15. května 1995 převezl přes hranici se Spolkovou republikou Německo balíček, ve kterém se nacházelo celkem 980,162 g heroinu s podílem 381,23 g heroinhydrochloridu a dne 16. května 1995 v O., krátce předtím, než jej měl předat určené osobě, balíček odložil před přední pneumatiku odstaveného nákladního auta, kde jej posléze nalezl policejní komisař. Zajištěné omamné látky byly podrobeny kontrole na Zemském úřadu vyšetřování v Niedersachsenu a jednalo se celkem o 980,162 g heroinové báze s podílem heroinhydrochlorydu o celkové váze 381,23 g, tedy 254 násobek nikoli malého množství heroinhydrochlorydu, přičemž prodejní cena za jeden gram heroinu činila toho času podle stupně čistoty a země původu 140 až 200 DM. Za tuto trestnou činnost byl K. J. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Dne 29. 12. 2000 pod sp. zn. 3240/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že K. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§187 tr. zák. - nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Jde o závažnou trestnou činnost, která se v posledních letech značně rozšiřuje. Odsouzenému byl za ni také uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami k postihu šíření omamných a psychotropních látek. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2001
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch