ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.100.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 100/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce E. Ž., proti žalovanému P. M., o návrhu žalovaného na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 15 C 479/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 27. července 2000, č. j. 30 Co 347/2000-21, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 6. června 2000, č. j. 15 C 479/2000-14, jímž Okresní soud v České Lípě zamítl návrh žalovaného na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 15 C 1918/98.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (podáním označeným sice datem 18. 09. 2000, poštovní přepravě však podaným až 16. října téhož roku) dovolání; to bylo doplněno podáním sepsaným advokátem dne 30. listopadu 2000.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 27. července 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen "o. s. ř.").
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení §240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Jak se podává z obsahu spisu, bylo usnesení odvolacího soudu žalovanému doručeno (uložením na poště) 31. srpna 2000; protože téhož dne bylo doručeno i právnímu zástupci žalobce, nabylo dne 31. srpna 2000 právní moci. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 2. října téhož roku (ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li (viz otisk poštovního razítka na obálce č.l. 25) dovolání podáno až dne 16. října 2000, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty.
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť žalovaný, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, na náhradu těchto nákladů nemá právo a žalobci náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. ledna 2001
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová