ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.897.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 897/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v Ch., proti povinnému F. M., zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. E 862/99, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. prosince 2000, č. j. 11 Co 698/2000-20, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 13. ledna 2000, č. j. E 862/99-6, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného specifikovaných ve výroku usnesení.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný - posuzováno podle obsahu spisu - dovoláním (byť označeným „Návrh dovolání…proti usnesení č. j. 11 Co 698/2000-20\"), jímž namítá, že neuvádí-li vykonávaný výkaz nedoplatků jako dlužníka jeho, tj. „pana F. M., bytem již 12 let v Ch., A. ulici č. p. ...\", nýbrž „provozovnu (?) F. M. - H., N. 3832, Ch. 1\", směřuje „…pravděpodobně…na někoho jiného než osobu uvedenou v usnesení KS Ústí nad Labem…\"; zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu dovolatel dále navrhuje s odůvodněním, že ve výkazu nedoplatků nekoresponduje datum vystavení s číslem jednacím.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno 11. prosince 2000, Nejvyšší soud je (ve shodě s posledně citovaným ustanovením) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.\").
Dovolání bylo podáno opožděně.
Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání.
Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001), nikoli ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001).
Jak se podává z obsahu spisu, bylo napadené usnesení povinnému doručeno 28. února 2001; protože oprávněné bylo doručeno již 21. února téhož roku, nabylo 28. února 2001 právní moci. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byla středa 28. března 2001 (ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání podáno (poštovní přepravě - viz otisk razítka na obálce na č. l. 32) až 30. dubna 2001, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty.
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 o. s. ř. a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť povinný, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, na náhradu těchto nákladů právo nemá a oprávněné náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. července 2001
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu