ECLI:CZ:NS:2001:20.CDO.913.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 913/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné L. T. proti povinné S. T., vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. E 1189/96, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2000, č. j. 53 Co 520/2000-107, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinná je povinna zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 325,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně advokátky.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 3. července 2000, č. j. E 1189/96-95, jímž obvodní soud zamítl jak návrh povinné na prohlášení výkonu rozhodnutí za nepřípustný a na jeho zastavení, tak návrh na odklad jeho provedení.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla povinná včasným dovoláním, jímž namítá, že na výkon rozhodnutí může mít vzhledem ke společnému členství manželů (jí a zůstavitele) v bytovém družstvu „podstatný vliv\" rozhodnutí vydané (teprve v budoucnu, po vypořádání jejich bezpodílového spoluvlastnictví) v řízení o dědictví po J. T.
Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 30. listopadu 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.\").
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §238a, §239 a §237 o. s. ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však ve věci nejde.
Ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; tyto vady - k nimž je dovolací soud (bylo-li dovolání podáno včas a k tomu legitimovaným subjektem) povinen podle ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř. přihlédnout z úřední povinnosti - v dovolání namítány nejsou a z obsahu spisu nevyplývají.
Přípustnost dovolání není dána ani ustanovením §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a nelze je podřadit ani případům vyjmenovaným v odstavci 1 pod písmeny b/ - f/ tohoto ustanovení (a tedy ani pod jeho písmenem d/, když sice jde o usnesení potvrzující, nikoli však takové, jímž by bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu).
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §239 o. s. ř.; podle jeho prvého odstavce proto, že ji ve výroku svého rozhodnutí odvolací soud výslovně nezaložil, a podle odstavce druhého z toho důvodu, že jím předpokládaný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání vznesen nebyl.
Protože dovolání není v dané věci přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je - aniž se mohl zabývat zkoumáním jeho důvodnosti - bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 4, odst. 5, věty za středníkem a §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. usnesením odmítl.
Podáním nepřípustného dovolání povinná z procesního hlediska zavinila jeho odmítnutí, takže oprávněné vzniklo podle ustanovení §146 odst. 2 věty první per analogiam, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty u ní spočívají v částce 250,- Kč, představující mimosmluvní odměnu za jeden poloviční úkon právní služby - vyjádření k dovolání (§1 odst. 2, §9 odst. 1, §11 odst. 1 písm. k/, odst. 2 písm. e/, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb) - a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení §13 odst. 3 citované vyhlášky.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat u soudu návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 21. června 2001
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu