ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.2030.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 2030/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Č. a. P., a.s., proti žalovanému J. V., o 73.363,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 C 100/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. ledna 1999 č.j. 14 Co 77/99-27, takto:
Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil na náhradě škody 73.363,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 15.8.1997 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným, který u něj pracoval jako řidič silničních motorových vozidel, uzavřel dne 30.9.1994 spolu s pracovní smlouvou i dohodu o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování. Dne 11. a 12.7.1997 při vyšetřování krádeže na autobusovém nádraží v Ch. byl při účetní inventarizaci náhodnou kontrolou strojku Setright SMB-MK II, č. 3561 svěřeného žalovanému zjištěn schodek ve výši 72.283,- Kč, vzniklý rozdílem mezi hodnotovými stavy počítadel ve strojku a hodnotovými stavy počítadel uváděnými žalovaným v odpočtu tržeb. Přestože kontrolou odborné servisní služby byl stojek shledán bez závad, žalovaný odmítá žalobci vzniklou škodu (včetně nákladů vynaložených na kontrolu strojku ve výši 1.031,- Kč a 49,- Kč za poštovné) nahradit.
Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 3.11.1998 č.j. 6 C 100/98-16 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen „nahradit\" žalobci náklady řízení ve výši 18.931,- Kč „k rukám zástupce žalobce\". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný, u něhož „byla na základě uzavřené písemné dohody odpovědnost za svěřené finanční hotovosti, které vybíral od cestujících jako řidič autobusu vydávající jízdenky\", za zjištěný schodek odpovídá, neboť neprokázal, že by schodek vznikl alespoň zčásti bez jeho zavinění.
Odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29.1.1999 č.j. 14 Co 77/99-27 podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jako opožděné odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručen do vlastních rukou žalovaného dne 12.12.1998. Protože vzhledem k ustanovení §57 odst. 2, věty druhé o.s.ř. posledním dnem lhůty k podání odvolání bylo pondělí dne 28.12.1998, avšak žalovaný podal své odvolání sepsané prostřednictvím svého zástupce osobně u soudu až dne 31.12.1998, stalo se tak až po uplynutí odvolací lhůty uvedené v ustanovení §204 odst. 1 věta první o.s.ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítal, že odvolací soud přehlédl, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně na podatelně Okresního soudu v Chebu již dne 23.12.1998, tedy včas. Toto podání má všechny náležitosti odvolání, pouze odůvodnění je stručné, avšak v tomto směru jej žalovaný doplnil dalším podáním došlým soudu prvního stupně dne 30.12.1998 (správně 31.12.1998), ve kterém podrobně rozvedl odvolací důvody a které spolu s podáním ze dne 23.12.1998 „tvoří jeden celek\". Žalovaný navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 – dále jen „o.s.ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod č. 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (§1 o.s.ř.) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná (§6 o.s.ř.). Součástí práva na soudní ochranu (§3 o.s.ř.) je právo podat za stanovených podmínek proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání a požadovat, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud ve smyslu ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. oprávněn a povinen odmítnout odvolání, které bylo podáno opožděně.
Odvolání proti rozhodnutí soudu je podáno včas, bylo-li podáno do 15-ti dnů od jeho doručení u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (srov. §204 odst. 1 větu první o.s.ř.).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 3.11.1998 č.j. 6 C 100/98-16 byl žalovanému doručen dne 12.12.1998. Žalovaný podal odvolání proti tomuto rozsudku osobně u soudu prvního stupně dne 23.12.1998. Podáním, sepsaným advokátem a došlým soudu prvního stupně dne 31.12.1998, žalovaný odvolání doplnil o podrobné údaje o tom, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí. Podle záznamu telefonického sdělení a úředních záznamů ze dne 17.2.1999 a ze dne 6.4.1999 bylo odvolání žalovaného podané dne 23.12.1998 omylem založeno v jiném soudním spise a k jeho založení do spisu zn. 6 C 100/98 došlo až po vydání napadeného usnesení.
Z uvedeného vyplývá, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně včas. Závěr odvolacího soudu o opožděnosti odvolání žalovaného tedy nemůže obstát.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení (§243b odst. 1, část věty za středníkem, §243b odst. 2, věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. července 2001
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Č. a. P., a.s., proti žalovanému J. V., o 73.363,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 C 100/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. ledna 1999 č.j. 14 Co 77/99-27, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil na náhradě škody 73.363,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 15.8.1997 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným, který u něj pracoval jako řidič silničních motorových vozidel, uzavřel dne 30.9.1994 spolu s pracovní smlouvou i dohodu o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování. Dne 11. a 12.7.1997 při vyšetřování krádeže na autobusovém nádraží v Ch. byl při účetní inventarizaci náhodnou kontrolou strojku Setright SMB-MK II, č. 3561 svěřeného žalovanému zjištěn schodek ve výši 72.283,- Kč, vzniklý rozdílem mezi hodnotovými stavy počítadel ve strojku a hodnotovými stavy počítadel uváděnými žalovaným v odpočtu tržeb. Přestože kontrolou odborné servisní služby byl stojek shledán bez závad, žalovaný odmítá žalobci vzniklou škodu (včetně nákladů vynaložených na kontrolu strojku ve výši 1.031,- Kč a 49,- Kč za poštovné) nahradit.
Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 3.11.1998 č.j. 6 C 100/98-16 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen „nahradit\" žalobci náklady řízení ve výši 18.931,- Kč „k rukám zástupce žalobce\". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný, u něhož „byla na základě uzavřené písemné dohody odpovědnost za svěřené finanční hotovosti, které vybíral od cestujících jako řidič autobusu vydávající jízdenky\", za zjištěný schodek odpovídá, neboť neprokázal, že by schodek vznikl alespoň zčásti bez jeho zavinění.
Odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29.1.1999 č.j. 14 Co 77/99-27 podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jako opožděné odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručen do vlastních rukou žalovaného dne 12.12.1998. Protože vzhledem k ustanovení §57 odst. 2, věty druhé o.s.ř. posledním dnem lhůty k podání odvolání bylo pondělí dne 28.12.1998, avšak žalovaný podal své odvolání sepsané prostřednictvím svého zástupce osobně u soudu až dne 31.12.1998, stalo se tak až po uplynutí odvolací lhůty uvedené v ustanovení §204 odst. 1 věta první o.s.ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Namítal, že odvolací soud přehlédl, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně na podatelně Okresního soudu v Chebu již dne 23.12.1998, tedy včas. Toto podání má všechny náležitosti odvolání, pouze odůvodnění je stručné, avšak v tomto směru jej žalovaný doplnil dalším podáním došlým soudu prvního stupně dne 30.12.1998 (správně 31.12.1998), ve kterém podrobně rozvedl odvolací důvody a které spolu s podáním ze dne 23.12.1998 „tvoří jeden celek\". Žalovaný navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 – dále jen „o.s.ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod č. 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (§1 o.s.ř.) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná (§6 o.s.ř.). Součástí práva na soudní ochranu (§3 o.s.ř.) je právo podat za stanovených podmínek proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání a požadovat, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud ve smyslu ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. oprávněn a povinen odmítnout odvolání, které bylo podáno opožděně.
Odvolání proti rozhodnutí soudu je podáno včas, bylo-li podáno do 15-ti dnů od jeho doručení u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (srov. §204 odst. 1 větu první o.s.ř.).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 3.11.1998 č.j. 6 C 100/98-16 byl žalovanému doručen dne 12.12.1998. Žalovaný podal odvolání proti tomuto rozsudku osobně u soudu prvního stupně dne 23.12.1998. Podáním, sepsaným advokátem a došlým soudu prvního stupně dne 31.12.1998, žalovaný odvolání doplnil o podrobné údaje o tom, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí. Podle záznamu telefonického sdělení a úředních záznamů ze dne 17.2.1999 a ze dne 6.4.1999 bylo odvolání žalovaného podané dne 23.12.1998 omylem založeno v jiném soudním spise a k jeho založení do spisu zn. 6 C 100/98 došlo až po vydání napadeného usnesení.
Z uvedeného vyplývá, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně včas. Závěr odvolacího soudu o opožděnosti odvolání žalovaného tedy nemůže obstát.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení (§243b odst. 1, část věty za středníkem, §243b odst. 2, věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. července 2001
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu