ECLI:CZ:NS:2001:21.CDO.2100.2000.1
sp. zn. 21 Cdo 2100/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné J. u., z. f. v Č. B., proti povinnému R. G., pro 27.543,- Kč prodejem movitých věcí povinného, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 21 E 965/98, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. května 1999, č.j. 19 Co 1361/99-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Na návrh oprávněné nařídil Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17.9.1998, č.j. 21 E 965/98-6, podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.11.1997 č.j. 18 C 203/97-20 k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 27.534,- Kč s 16% úroky z prodlení od 1.7.1997 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení ve výši 5.779 Kč a nákladů tohoto výkonu rozhodnutí ve výši 2.152,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věci povinného; povinnému současně zakázal, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel podle tohoto usnesení sepíše.
K odvolání povinného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6.5.1999, č.j. 19 Co 1361/99-16, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny všechny zákonné předpoklady k nařízení výkonu rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 – dále jen o.s.ř. (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzované právní věci brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu §21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel – pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná – musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty – srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal povinný dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání.
Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 7.3.2000, č.j. 21E 965/98-35, povinného opakovaně poučil, že v dovolacím řízení musí být - nemá-li sám právnické vzdělání - pod sankcí zastavení dovolacího řízení zastoupen advokátem a vyzval jej, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení označeného usnesení advokáta zvolil a tuto skutečnost soudu doložil předložením plné moci. Zároveň jej poučil o možnosti žádat o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo povinnému doručeno dne 9.3.2000.
Návrh povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17.5.2000, č.j. 21 E 965/98-50, zamítl. Toto usnesení bylo povinnému doručeno 24.5.2000 a nabylo právní moci 9.6.2000.
Poté, kdy žádosti povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů nebylo vyhověno, povinný jako dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání povinného – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí o.s.ř. - zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §254 odst. 1, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 16. května 2001
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu